Autor Daniel Krygier napsal pro World Israel News analýzu vztahů mezi Izraelem a Evropskou unií.
Evropské státy nemají jednotný názor, což může být pro Washington i Jeruzalém výhodné.
Liberální západní Evropa je měkká vůči Íránu a Hamásu a nepřátelská vůči demokratickému Izraeli, zatímco země bývalého sovětského bloku se staly největšími podporovateli Izraele.
Očekávaná návštěva premiéra Benjamina Netanjahua v Paříži a Berlíně opět otevře ideologickou otázku, která Evropu stále více rozděluje. Přesun amerického velvyslanectví do izraelského hlavního města Jeruzaléma, napětí na hranicích pásma Gazy a jaderná dohoda s Íránem v podstatě rozdělily evropský kontinent do dvou táborů.
Francie, Německo, Británie a Evropská unie jak celek se postavily proti rozhodnutí prezidenta Trumpa přemístit americké velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Paříž, Berlín, Londýn a Brusel jsou také pevnými obhájci jaderné dohody s Íránem a tvrdými kritiky Izraele, jenž se brání proti agresi Hamásu na hranici s Gazou. Většina zemí západní Evropy patří do tohoto evropského ideologického tábora.
Druhá Evropa se skládá ze zemí, které mají větší pochopení pro USA a Izrael. Tato skupina zahrnuje Rakousko a bývalé státy východní Evropy, tedy Polsko, Maďarsko, Českou republiku a Rumunsko. Na rozdíl od Francie a Německa tyto země nevznesly námitky proti přesunu amerického velvyslanectví do Jeruzaléma a některé z nich rovněž uvažují o tom, že přesunou své velvyslanectví do hlavního města Izraele.
Tyto země se nepřipojily k bojkotu EU a vyslaly své diplomaty na slavnostní otevření velvyslanectví Spojených států v Jeruzalémě. Následně Abbásův režim stáhl své zástupce z několika uvedených zemí.
Země jako Česká republika a Maďarsko vyjádřily mnohem větší pochopení pro potřebu Izraele hájit své svrchované hranice proti agresi Hamásu.
Značné rozpory mezi zavedenými demokraciemi západní Evropy a novými demokraciemi ve východní Evropě panují rovněž pokud jde o dohodu s Íránem. Na rozdíl od Paříže, Londýna a Berlína, které tuto dohodu podporují, do značné míry proto, že to odpovídá jejich obchodním zájmům, se východní Evropa mnohem více zajímá o udržení svých důležitých obchodních vztahů se Spojenými státy.
Dva různé evropské tábory mají rovněž odlišné pohledy na budoucnost evropského kontinentu. Zatímco velká část politické elity v západní Evropě podporuje postkřesťanský étos, většina zemí východní a střední Evropy stále trvá na své národní identitě a hlásí se ke křesťanskému dědictví. Pokračující muslimská migrační krize v Evropě tyto ostré ideologické rozdíly jen prohloubila.
Je ironií dějin, že západoevropské demokracie podporují nebezpečnou a špatnou dohodu s despotickým íránským režimem a staví se na stranu teroristické organizace Hamás proti jediné demokracii na Blízkém východě v otázkách, jako je Jeruzalém a násilí na hranicích s Gazou.
Naproti tomu východoevropské země, v nichž dlouho vládl brutální totalitní režim, podporují demokratický Izrael.
Autor: -mn- Foto: Flickr.com Viceprezident Mike Pence a Benjamin Netanjahu
