Praha – Pokud by se mohl tehdejší pražský arcibiskup kardinál Josef Beran vrátit do své vlasti v době pražského jara, měli by komunisté s nastolením normalizace větší problémy. Myslí si to historička Stanislava Vodičková, která právě vydává Beranův životopis. Beran žil v exilu a vrátit se nemohl ani v době relativního uvolnění poměrů z kraje roku 1968. Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa ho silně zasáhla, ještě více upálení Jana Palacha. V den jeho pohřbu povzbudil lid v Československu projevem, jehož koncept napsal papež Pavel VI., který později také rozhodl o Beranově pohřbu v bazilice sv. Petra.
Vodičková to řekla v rozhovoru s ČTK. Z vatikánské baziliky se koncem týdne Beranovy ostatky přemístí do katedrály sv. Víta v Praze, aby tak byla naplněna jeho poslední vůle. Vodičková léta studuje Beranův osobní archiv, který byl přivezen z Říma do Prahy.
Součástí nového vydání životopisu je také právě jeho proslov ke smrti Jana Palacha. Beran byl v té těžce nemocen, za čtyři měsíce poté umírá. Okolí mu zprávy o invazi tajilo, sekretáři před ním schovávali dopisy, ale stejně se to dozvěděl, a jak očekávali, jeho stav se výrazně zhoršil. A pak se upálil Palach. Všichni doma očekávali, že v této chvíli pronese projev ke svému lidu. Ale horečka mu vyskočila na čtyřicítku.
Nemocnému kardinálu pomohl sám papež Pavel VI., který s pohnutím sledoval vývoj situace v Československu a věděl, že národ po smrti Jana Palacha čeká na slova svého pastýře, uvedla. Papež napsal koncept projevu, do češtiny ho přeložil Beranův sekretář Jaroslav Škarvada, Beran si text upravil, odvezli ho do vatikánského rozhlasu a tam to odvysílali.
„Je to jeho poslední vystoupení ve vatikánském rozhlase, také je to na jeho hlase poznat… Když slýchám, jaká je to pro něj a pro nás čest, že je stále pochován mezi papeži, takřka 30 let po pádu komunistického režimu, říkám si, jak vlastně chápeme význam slova čest,“ zamýšlí se. Kardinál si přál být pohřben ve své katedrále a čekal na to podle ní až do dneška. „Mohl utéct už v roce 1949, kdy bylo jasné, že půjde o život, ale odmítl to s tím, že nikdy neopustí svůj lid. Když dnes někdo tvrdí, že kdyby věděl, že bude pohřben mezi papeži, chtěl by zde zůstat, tak o postojích tohoto pastýře moc neví a promítá do toho jen své představy,“ míní historička.
Připomíná výjimečný vztah papeže Pavla VI. k Československu, který plynul i z jeho setkání s Beranem. „Z kardinála Berana čišelo ryzí křesťanství, byl stoprocentní Kristův učedník a takových je na světě málo. Papež si to uvědomoval a z toho plynou všechny pocty, kterých se od něj Beranovi dostalo, včetně toho, že se účastnil jeho pohřbu a osobně vykonal výkrop rakve,“ říká historička.
Někteří církevní představitelé si od repatriace ostatků kardinála slibují duchovní obrodu národa, Vodičková akt přirovnává k návratu sv. Vojtěcha.
Berana věznili nacisté v koncentračním táboře Dachau, komunisté ho 16 let internovali a vyhostili ze země. Přivítání kardinála Berana ve vlasti a uložení jeho ostatků v katedrále se proto účastní i někteří politici, prezident Miloš Zeman ale mezi nimi nebude, v té době navštíví sjezd komunistů.
Ústav pro studium totalitních režimů, který vydává její knihu Uzavírám vás do svého srdce, nabízí spolu s Arcibiskupstvím pražským badatelům digitalizovaný Beranův archiv. Ten je od 90. let v ČR. Koncem 90. let začal proces blahořečení kardinála Berana, podle Vodičkové by se česká část procesu mohla v květnu uzavřít a odeslat do Vatikánu.
Autor: ČTK Foto: Wikimedia Commons
