Denní zamyšlení 2. dubna, Velikonoční pondělí

Bože můj, volám ve dne, a neodpovídáš, nemohu se ztišit ani v noci. 
Ž 22,3

Oni však ho začali přemlouvat: „Zůstaň s námi, vždyť už je k večeru a den se schyluje.“ Vešel tedy a zůstal s nimi. 
L 24,29

Stálá a nepřetržitá prosba žalmisty vystupuje k Bohu. Modlí se během dne i noci. Taková vytrvalá modlitba je obdivuhodná. My někdy v chvatu dne nenacházíme pro modlitbu ani malou chvíli a večer se dostavuje únava a přichází spánek. Žalmista se však modlí vytrvale, a přesto všechny jeho modlitby a volání zůstávají bez odpovědi. Nic mu nepřináší klid a pokoj v nitru se nedostavuje ani v noci. Nevzdává se, a tak Bůh nakonec jeho modlitbu vyslyší, jak zjistíme, když žalm dočteme až do konce. Podobně se i učedníci jdoucí do Emaus na prahu večera obracejí na Ježíše, aby s nimi zůstal. Kéž je i naše modlitba dostatečně vytrvalá a můžeme zakoušet v neklidu dne Boží pokoj a ve tmě noci Kristovo světlo a naději.
Pane Kriste, neopouštěj nás, ale zůstávej s námi, neboť jsi zdrojem pravého pokoje a světla.

L 24,13–35 * 1K 15,12–20 * J 20,11–18

 

Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář