Ve věku 76 let dnes zemřel britský fyzik Stephen Hawking, který podle vědecké komunity významně přispěl k poznání lidstva o vzniku vesmíru, velkém třesku či černých dírách. Oceňovaná je jeho publikace Stručná historie času.
Hawking byl kvůli neurodegenerativní chorobě ochrnutý, přišel o hlas a mluvit mohl pouze s pomocí počítače. O své nemoci Hawking jednou řekl, že „byla vlastně největším darem, jaký od života dostal. (…) Díky izolaci od světa jsem měl možnost rozvíjet svou představivost k vidění problémů pod jiným zorným úhlem,“ tvrdil. O svém zdravotním stavu hovořil s nadhledem, když prohlašoval, že s výhlídkou na brzkou smrt žil pět desetiletí. „Smrti se nebojím, umřít ale nespěchám. Mám toho ještě tolik, co chci nejdříve udělat,“ řekl.
Hawking spolupracoval s Papežskou akademií věd a loni na podzim se setkal s papežem Františkem. Sám prohlašoval, že věda činí Boha nadbytečným pro zdůvodnění vzniku univerza, i když nelze prokázat, že by neexistoval. Byl otcem tří dětí, které v reakci na jeho úmrtí uvedly, že otcova kuráž a houževnatost, které šly ruku v ruce s genialitou a humorem, byly inspirací pro lidi na celém světě. „Byl skvělým vědcem a výjimečným mužem, jehož dílo a odkaz budou žít dlouhé roky,“uvedli Hawkingovi potomci s tím, že jejich otec zemřel doma v Cambridge.
