Denní zamyšlení pátek 22. září

 

Ucho, které slyší, a oko, které vidí, obojí učinil Hospodin.
Př 20,12

Všecko zkoumejte, dobrého se držte.
1Te 5,21

Zdá se to tak samozřejmé – aby oko vidělo a ucho slyšelo; vždyť to je přece jejich úkol! A přece víme, že jsou i oči, které nevidí, a uši, které neslyší, a dokonce i oči a uši, které vidí a slyší, ale přesto nevidí a neslyší to, co by měly vidět a slyšet, nebo dokonce i oči a uši, které ani nechtějí vidět a slyšet to, co by měly. Když Pán Ježíš chodil po této zemi, otvíral oči slepých a uši hluchých – ale také řekl: „Přišel jsem na tento svět k soudu: aby ti, kdo nevidí, viděli, a ti, kdo vidí, byli slepí“ (J 9,39). Je totiž také třeba chtít vidět a slyšet, a to nejen svýma tělesnýma očima a ušima – ne zavírat oči a ucpávat si uši.
Pane, ať se otevřou naše oči!

J 13,31-35 * L 12,54-59

 

Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení

 

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář