JERUZALÉM – Na oslavách stého výročí od vydání takzvané Balfourovy deklarace, v níž se Velká Británie vyslovila dne 2. listopadu 1917 pro založení „židovské národní domoviny“ v tehdejší Palestině, vystoupil mimo jiné také Roderick Balfour, přímý potomek lorda Arthura Balfoura, tehdejšího britského ministra zahraničí, který je pod listinou podepsán a po němž nese jméno.
Akce s názvem „Od Balfoura k Brexitu“, která se u této příležitosti konala v Jeruzalémě, se zúčastnili i další vážení hosté, například někdejší vůdce labouristů Tony Blair či bývalá ministryně Cipi Livniová. Roderick Balfour zde přinesl svůj pohled na otázku, zda byla Balfourova deklarace motivována snahou poskytnout evropským Židům bezpečí před tehdy zuřícími pogromy, či spíše zahraničněpolitickými kalkuly koloniální velmoci uprostřed světové války anebo motivy nábožensko-ideologickými.
„Chápu to jako humanitární gesto na pozadí toho, co se v té době dělo,“ řekl Roderick Balfour o dokumentu, který znamenal první velký diplomatický úspěch sionistického hnutí. Dodal ale i argument související s náboženskou motivací: „Jako pro čtenáře Bible je pro mě samozřejmostí, že mezi židovským národem a zemí izraelskou je jasný vztah.“
Další řečníci na akci se soustředili na vyhlídky mírového procesu, zejména v projevu Tonyho Blaira, a dále na britsko-izraelské vztahy. Ty se například podle britského židovského filantropa a podnikatele Davida Dangoora stávají nyní o to důležitější a slibnější, když se po hlasování o Brexitu chystá země vystoupit z Evropské unie. Také Cipi Livniová, bývalá ministryně zahraničí izraelské vlády, uvedla, že jakkoli existují mezi Izraelem a Británií v některých otázkách neshody, Izrael nachází u Spojeného království „lepší pochopení pro naše bezpečnostní potřeby“ než u ostatních zemí EU.
Zdroj: ztis.cz
Foto: Lord Arthur Balfour na dobové fotografii. CC search
