Iz 63,15
Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi, a jak si přeji, aby se už vzňal! Křtem mám být pokřtěn, a jak je mi úzko, dokud se nedokoná!
L 12,49-50
Vyznáváme, že Bůh je mocný. Spoléháme na to, že má o svůj svět, a především o svůj lid zájem. A vlastně právě proto nás často souží pocit, že by Bůh mohl konat více. Že by mohl více projevit svou moc v našem světě, zabránit zlu a utrpení, pomoci dobrému, přesvědčit pochybovače. Neznáme všechny jeho důvody ke zdrženlivosti, bude jich více. Na jeden z nich odkazuje novozákonní verš – rozpoznání, že Boží zúčtování je zoufale potřeba, ale také že bude krušné, jako oheň, bude bolet. A přece je dobré po něm volat. Volejme k Bohu, ať zasáhne! Často si pospíší právě díky prosbám svého lidu. Pán Ježíš sám nás vybízí, abychom „otravovali“ – a můžeme říci: až do omrzení. Ale ne do našeho omrzení, které bývá rychlé, nýbrž do té doby, než Bůh řekne: „No tak dobře!“
Náš mocný Pane, sestup a pomoz! Zachraňuj tam, kde nikdo jiný nepomůže!
Iz 57,15-19 * Nu 20,1-13
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení