Jsem druhem všech, kteří se tě bojí a tvých ustanovení se drží.
Ž 119,63
Nechť ve vás přebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství: se vší moudrostí se navzájem učte a napomínejte.
Ko 3,16
Jednou z velkých milostí, které nám Hospodin dává, je to, že po cestě jeho přikázání nemusíme kráčet osamoceni. To jen naši praotcové ve víře, ti, které Hospodin oslovil jako první, museli vykročit sami, udělat první krok. Později ve vyvoleném lidu i v církvi, která je tělem Kristovým, nacházíme oporu ve svých bratřích a sestrách – přijímáme pomoc a zároveň ji i dáváme. Být druhem těch, kdo se bojí Boha, je velký závazek, ale také velké požehnání. Dva lidé, kteří se vzájemně podpírají, mohou projít i tam, kde by každý sám klopýtl a padl.
Děkujeme ti, Bože, za požehnání, které nám dáváš v našich sestrách a bratrech. Dej nám, abychom jim byli dobrými souputníky na cestě evangelia.
Jk 4,1-10 * 1S 11,1-15
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
