Efezským 5:15-17 … Dávejte si dobrý pozor na to, jak žijete, abyste si nepočínali jako nemoudří, ale jako moudří; nepromarněte tento čas, neboť nastaly dny zlé. Proto nebuďte nerozumní, ale hleďte pochopit, co je vůle Páně.
Ve společnostech zabývajících se sériovou výrobou, ale i ve firmách nabízejících služby zákazníkům, se už po desetiletí rozvíjejí zásady tzv. štíhlé výroby (lean production). Tyto LEAN principy pocházejí z Japonska a jejich podstatou je omezit (nebo zcela vyloučit) plýtvání a jakékoli ztráty – ať v podobě promarněného času, v podobě nadvýroby (která se pak musí někde uskladnit), v podobě chyb a vad, v podobě nevyužitého lidského potenciálu, atd. Cílem štíhlé výroby či štíhlé služby je minimalizovat vše, co nepřináší hodnotu z pohledu zákazníka.
Jedno z hesel vyjadřujících tento princip štíhlosti říká: „Největší neefektivita je dělat efektivně něco, co by se nemuselo dělat vůbec.“ Jinak řečeno, to největší plýtvání je věnovat se pečlivě něčemu, co je k ničemu. Z toho plyne, že naopak největšího zlepšení v účinnosti a úspornosti procesů se dosáhne pouhým odstraněním nadbytečných kroků a činností.
SOUVISEJÍCÍ – Čemu dávat přednost?
Největší plýtvání je věnovat se pečlivě něčemu, co je k ničemu.
– zásada štíhlosti
Je zřejmé, odkud si tvůrci těchto principů vypůjčili svůj slovník. Udržet nebo dosáhnout štíhlé linie si přeje mnoho z nás. Můžeme se ptát sami sebe: Proč bych měl na těle nosit desítky nadbytečných kilogramů tuku, které mi pak brání v agilním pohybu, utlačují mé vnitřní orgány, namáhají mé klouby a vedou k dalším nežádoucím zdravotním důsledkům? Proč bych měl dávat svému tělu to, co mu nepřináší hodnotu?
Jako věřící se ale také můžeme ptát jinak: Je to vůbec něco, čeho by si křesťan měl všímat? Vždyť je to jen otázka dočasného těla, nikoli duše a ducha…
Nedávno mě fakt překvapila jedna milá sestra v Kristu, když obhajovala, proč si dát další kousek dortu. Řekla něco v tom smyslu, že stejně při vzkříšení dostaneme nové, lepší tělo, a tak je teď de facto jedno, co a kolik toho sníme. K čemu je dodržovat nějaký rozumný stravovací režim? Proč se zbytečně omezovat, no ne?
Mezi námi křesťany existuje i, dá se říct, opačný pohled na udržování štíhlosti a na roli zdravé výživy. Někteří věřící jsou jejími horlivými zastánci z toho důvodu, že naše tělo je chrámem Ducha svatého. Apoštol Pavel to píše jasně: „Nevíte, že jste Boží chrám a že Duch Boží ve vás přebývá? Kdo ničí chrám Boží, toho zničí Bůh; neboť Boží chrám je svatý, a ten chrám jste vy.“ (1 Korintským 3:16-17) A ve stejném listě dále Pavel píše: „Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha? Nepatříte sami sobě! Bylo za vás zaplaceno výkupné. Proto svým tělem oslavujte Boha.“ (1. Korintským 6:19-20)
Jenomže Pavel tu nemluví o stravovacích návycích, které by ničily chrám Ducha svatého. Před první zmínkou mluví o závisti a sváru, které mezi křesťany v Korintu panovaly (3:3); před druhou zmínkou těla jakožto chrámu Ducha varuje Pavel před smilstvem (6:18). Sám Ježíš lidem vysvětloval, co znesvěcuje člověka v Božích očích, a co nikoli (Matouš 15:11-20). Duch svatý nehledí na to, co do těla vchází, ale co z těla (totiž ze srdce a z úst) vychází – špatné myšlenky, tužby, nadávky, křivá svědectví, urážky, smilstvo atd. Ne, nezarmucujeme Božího Ducha v nás tím, že si dáme druhý zákusek před spaním, ale tím, že uléháme s nevraživostí či touhou po pomstě.
Nesdílím však ani pohled mé sestry ve víře, že je zbytečné se v jídle omezovat a nehledět na to, co je dobré pro tělo. Všimněte si, co píše Pavel, když vyzývá muže, aby milovali své ženy: „Proto i muži mají milovat své ženy jako své vlastní tělo. Kdo miluje svou ženu, miluje sebe. Nikdo přece nemá v nenávisti své tělo, ale živí je a stará se o ně.“ (Efezským 5:28-29) Pavel bere jako věc samozřejmou, že nechováme své tělo v nenávisti, že je živíme a pečujeme o ně. I když je porušené hříchem, sužované bolestmi, opotřebované stářím a míří k rozpadu, je naše tělo úchvatný stroj, který Bůh nesestrojil proto, aby se stalo „odpadkovým košem“ nebo pouhým „zdrojem potěšení“. Přitom mnozí z nás pečují o svůj dům nebo o své auto daleko svědomitěji, než o své tělo…
SOUVISEJÍCÍ – Hlavně to zdraví?
Nakonec, otázku „štíhlosti“ (možná je lepší hovořit o střídmosti) můžeme vztáhnout na celé naše putování tímto světem. Jeden nadšený propagátor principů LEAN je uplatňuje i ve svém soukromí, ve způsobu hospodaření, ve stylu cestování, zkrátka ve všech oblastech svého každodenního života… a samozřejmě o tom píše knížky.
Já se však jako křesťan ptám, jak je to se „štíhlostí“ v mém životě z pohledu nebes? Z Tvého pohledu, Otče?
Jak je to u mě s plýtváním Tvou milostí, Tvými dary, Tvými příležitostmi k vydávání svědectví skrze mě?
Nepečuji úzkostlivě o něco, co je z Tvého pohledu zbytečné a marné?
A nešetřím svými modlitbami v oblastech, kde naopak mohu od Tebe žádat mnohem víc?
Jak je to s mým hledáním toho, co má hodnotu z pohledu klienta… eh, chci říct z pohledu Vinaře, toužícího po hojnějším ovoci svého Ducha ve mně?
… nepromarněte tento čas.
… hleďte pochopit, co je vůle Páně.
– Efezským 5:16-7
Autor: Petr Krákora Zdroj: luterani.cz Datum: 1. března 2025 Foto: Pixabay
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.