BRNO – V neděli 2. června 2019 zemřel ve věku 88 let pan Ing. Pavel Fried, dlouholetý předseda a místopředseda Židovské obce Brno, který dříve rovněž vykonával funkce člena Rady a Prezidia Federace židovských obcí v ČR. Jeho život byl úzce spjat jak s rodným městem, tak s židovskou komunitou. Svou aktivitu a čas věnoval jak brněnské obci, tak přednáškám pro pedagogy, žáky a studenty, které takto seznamoval s osudy Židů v období holocaustu. Jeho činnost brněnská židovská obec ocenila udělením „Pamětní medaile ŽOBBarucha Jakoba Placzka a Richarda Federa“ a město Třebíč ho jmenovalo čestným občanem „Za dlouholetou snahu a úsilí při obnově a zachování židovských tradic a propagaci třebíčských židovských památek zapsaných na seznamu UNESCO“.
S panem Friedem se rozloučíme v úterý dne 4. června 2019 v 16,30 hod. na židovském hřbitově v Třebíči. Zprávu o úmrtí přinesla na svém Facebooku FŽO v ČR.
Podle současného předsedy brněnské židovské obce Jáchyma Kanarka zemřel po kratší těžké nemoci. Rodák k Třebíče se roku 1942 ocitl se svou rodinou internován v Terezíně. Válku přežil, stejně tak jako jeho rodiče. Starší sestra Erika s manželem a další příbuzní však zahynuli v Osvětimi, kam byli z Terezína transportováni. O hrůzách nacistické mašinerie prý v té době neměli ani zdání.
„Pochopili jsme to, až když se na konci války před frontou rušily některé tábory a vězni směřovali do vnitrozemí. Tak přijeli někteří i do Terezína. Přijeli v otevřených uhelných vagonech. Byli tam mezi mrtvými, ti byli naskládaní na sobě a oni na nich seděli. A pak se z těch vagonů vypotáceli,“ řekl před časem pro projekt Paměť národa organizace Post Bellum. „Takže když se vězni vypotáceli z těch vagonů, procházeli uličkou z drátěných plotů a trubkových konstrukcí. My jsme jim házeli jídlo, které jsme někde nakradli. Ale museli jsme s tím přestat, protože oni se o něj navzájem škrtili. Byli šílení hlady a žízní. To už nebyly ani lidské bytosti. A teprve tehdy jsme se vlastně dozvěděli tu krutou pravdu, co se stalo s našimi rodinami.“
Po válce Pavel Fried musel narukovat na vojnu k Pomocnému technickému praporu (PTP), protože jeho tatínek byl živnostník. V rámci PTP pracoval na vojenských stavbách, stavěl například letiště v Plzni nebo Čáslavi.
Zdroj: Ztis.cz Foto: FŹO – Pavel Fried