Brno – Ústavní soud (ÚS) odmítl návrhy poslanců opozice a také senátorů STAN na zrušení daně uvalené na finanční náhrady v církevních restitucích. Nepřijdou však o možnost uplatnit své argumenty, soud s nimi počítá jako s vedlejšími účastníky řízení o podobném návrhu 45 senátorů, který obdržel jako první. Jde o předpokládané rozhodnutí, tímto způsobem soud postupuje v situacích, kdy dostane postupně několik návrhů na zrušení stejné právní normy.
Obě odmítnuté skupiny budou mít stejná procesní práva jako senátoři podepsaní pod prvním návrhem, uvedla mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.
Jako první se na ÚS obrátila skupina 45 senátorů z KDU-ČSL, ODS a dalších klubů. Jako soudce zpravodaj se jejich návrhem zabývá Jaromír Jirsa. Právě on tak nadále zůstane hlavní osobou při přezkoumávání sporné právní úpravy u ÚS.
Následovali opoziční poslanci, podle kterých je novela umožňující zdanit finanční náhrady církvím jen úlitbou vlády komunistům za jejich podporu. Podle opozice šlo o politickou korupci, jejíž „náklady“ ponesou církve.
Poslanecký návrh oproti senátorskému více akcentuje dopady novely na menší církve. Pod návrh se podepsalo 62 poslanců z klubů ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Poslanci také navrhli soudu, aby vyslechl jako svědky premiéra Andreje Babiše (ANO) a vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), stejně jako předsedy poslaneckých klubů obou vládních stran. Měli by osvětlit okolnosti přijetí zákona.
Jako třetí v pořadí dorazil k soudu návrh senátorského klubu STAN. Podepsalo jej 19 členů klubu. Tvrdili, že první senátorský podnět je podložen spíše ideologickými důvody, zatímco oni prý argumentují více v ústavněprávní rovině.
Zdanění finančních náhrad prosadila vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května. Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, jež dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku.
Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Foto: