Zatímco loni slavili západní i východní křesťané Velikonoce ve stejném termínu, letos se pravoslavné a další komunity připojí až za týden. Shoda data nastane až v roce 2025, a pokud zůstane zachován současný způsob výpočtu, bude stále vzácnější.
Liší se totiž nejen používáním gregoriánského či juliánského kalendáře, které v daný rok mohou, ale nemusí stanovit odlišné datum prvního jarního úplňku. Vliv hraje také židovský svátek pesach, protože východní církve se drží rozhodnutí nicejského koncilu 4. století – které se ve sněmovních aktech nedochovalo, ale zmiňují se o něm další prameny – že křesťanské Velikonoce následují vždy po těch židovských. Ty letos začaly na Velký pátek večer. Mírné odlišnosti se pak objevují i při stanovení data jarní rovnodennosti a zaokrouhlování. Objevují se snahy o sjednocení velikonočního termínu, v některých místech se menší církve přizpůsobují těm dominantním v dané lokalitě.
Na kdy připadají Velikonoce, lze spočítat podle poměrně složitého vzorce, který bere v potaz všechny zmíněné skutečnosti. Vypracoval ho v 19. století německý matematik Carl Friedrich Gauss a jde o kombinaci násobení a dělení letopočtu s využitím konstant, které vyjadřují opakování celého velikonočního cyklu. Stejné datum jako letos – tedy Boží hod v neděli 1. dubna – znovu očekávejme v roce 2029.
Autor: Filip Breindl Zdroj: Radio Proglas Foto: Wikimedia Commons, ilustrační. Ortodoxní chrám v Baltimore