Praha – Agendu církví by ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) rád převedl pod jiný resort. V rozhovoru s ČTK v pátek uvedl, že už podnikl kroky, aby otázky církví a náboženských společností spravoval jiný úřad. Suma, kterou každoročně stát církvím posílá, podle něj jen zdánlivě zvyšuje rozpočet ministerstva kultury a peníze přitom do resortu kultury vůbec nejdou. Ročně stát vyplatí církvím přibližně 3,5 miliardy korun na platech duchovních a finanční náhradě za majetek, který stát nemůže vydat v restitucích.
„Připadá mi to nesmyslné, jen se tak vykazuje o 3,5 miliardy korun vyšší rozpočet. Tím pádem, když se bude mluvit o jednom procentu státního rozpočtu na kulturu, které má být cílem, tak se do toho započítávají i církve a to je naprosto zavádějící,“ řekl Zaorálek. Peníze pro církve tvoří skoro třetinu rozpočtu MK. S nápadem na převod agendy pod ministerstvo financí již dříve přišel premiér Andrej Babiš (ANO).
Letos výdaje ministerstva kultury činí asi 14,78 miliardy korun, v příštím roce by to mělo být přibližně 15 miliard.
Ministerstvo kultury vyplácí ročně církvím, které se státem uzavřely dohodu, přibližně dvoumiliardovou splátku finanční náhrady. Dostávají ji za majetek, který stát nemůže v rámci zákona o majetkovém vyrovnání vydat. Přes MK je také ročně vyplácen státní příspěvek na činnost církví, jeho velkou část tvoří platy duchovních. Ten se po přijetí zákona, který znamená také odluku státu od církví, každým rokem snižuje, až nebude žádný. Letos činí přibližně 1,3 miliardy korun.
Zaorálek označil výplatu peněz pro církve přes rozpočet MK za průtokový ohřívač. „Nemáme na to žádný vliv, nepřipadá mi, proč by měly být církve na MK,“ uvedl. „Navrhl jsem to paní ministryni financí (Aleně Schillerové za ANO), jestli by si to nevzala a přerozdělovala prostředky, protože je to finanční operace, nic jiného. Jenomže paní ministryně církve k sobě nechce, takže jsme se nedomluvili,“ řekl ministr kultury. Agendu nabízí také vnitru. To, že je na ministerstvu kultury, vnímá jako reziduum socialismu.
Jako důležitou ale vnímá roli státu v regulaci toho, které společenství získá od státu registraci, z níž plynou některé možnosti, jako třeba zřizovat školy. Stát by měl mít podle něj možnost odmítnout společenství se sektářskými rysy, která mohou lehce manipulovat člověkem. „Vadí mi to na západě i v USA, ta tolerance k některým sdružením, která mi připadají fundamentalistická, fanatická. To je ale jediná věc, kdy mi nevadí, když se tím budeme zabývat. Tam si myslím, že určitá politika opatrnosti a obezřetnosti je to, co bych podporoval,“ uvedl.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 29. září 2019 Foto: Wikipedie – Lubomír Zaorálek