V Nakladatelství KMS nedávno vyšla kniha Sama Allberryho „Zajímá Boha naše tělo?“ s podtitulem „Evangelium jako dobrá zpráva pro naši tělesnou schránku“. Autor v knize podává „ucelenou teologii našeho těla“. Nejde však o teologickou učebnici plnou cizích slov. Kniha je teologická v tom smyslu, že Bůh je středem všeho Allberryho uvažování a Bible je pro něj nejvyšší autoritou. Pro ty, kdo jsou ochotni přijmout tento rámec uvažování, může být kniha nesmírně povzbuzující – ať už mají problémy s přijetím svého vzhledu (80 % lidí údajně při pohledu do zrcadla pociťuje nespokojenost), bojují s tělesnými omezeními (s těmi se potýkáme všichni – přinejmenším když poprvé onemocníme nebo prostě zestárneme), vyrovnávají se s krátkostí života nebo čelí smrti.
Krůčky teologického uvažování jsou pozvolné a teologie je „light“, tedy spíše jednoduchá a snadno srozumitelná. Většinou to není na škodu nebo je to vzhledem k cílové skupině přímo žádoucí. Jen několikrát jsem zalitoval, že autor nezabrousil hlouběji (např. by mě přesněji zajímalo, co se děje po fyzické smrti – pokud to tedy někdo ví).
Autor, jemuž v češtině už dříve vyšly knihy „Je Bůh proti gayům?“, „7 mýtů o singles“ a „Proč Bohu není jedno, s kým spím?“, se razantně a přesvědčivě vymezuje proti náboženstvím či filozofickým směrům, které považují tělo za nedůležité či neduchovní („jediné, na čem záleží, je duše“). „Já“ neznamená pouze duši, ale celého člověka včetně těla. Tělo není pouze lepší či horší auto zapůjčené duši na pár let pozemského života. Tím, že se Ježíš „vtělil“, ukázal na důstojnost a důležitost našich těl. („Ježíšova inkarnace je největším komplimentem lidskému tělu.“ „Ježíš se stal člověkem nejen na oněch 33 let, ale napořád.“)
Jazyk knihy je lehký, čtivý, plný vtipných bonmotů a neotřelých formulací. I známé skutečnosti jsou podávány zajímavě. (Namátkou o smrti: „Žádná z válek počet úmrtí nezvýšila; na každého člověka připadá stále jen jedna.“ „Jsme jako notebook odpojený od nabíječky, dříve nebo později obrazovka zhasne.“ „Smrt není koncem, ale počátkem; není zdí, ale dveřmi; není východem, ale vstupem.“)
Autor je k čtenářům laskavý a empatický, laskavost jeho srdce mě až dojímala. Na druhé straně mi připadalo někdy až únavné, jak opatrně při své argumentaci našlapuje. Autor je Brit a trochu mě děsí, jak velký pozor si dává, aby se někoho nedotkl. Sice formuluje jasně (nebojí se např. říci, že pohlaví jsou pouze dvě: „Každý ví, v jakém pohlaví se narodil.“), ale po jasnější formulaci často následuje dlouhý úsek, ve kterém čtenáře ujišťuje, jak hluboce chápe ty, kdo to vidí jinak, a že se nad nikoho nepovyšuje. Možná si v Británii už takový pozor dávat musejí, ale spíše se domnívám, že je „přeopatrný“ preventivně. A obávám se, že mu to při případných útocích odpůrců stejně nepomůže.
Moje obavy, že kniha bude řešit pouze gender (potisící a stále dokola), se ukázaly jako liché. Autor se sice genderovou dysforií zabývá, ale nevěnuje jí nadměrnou pozornost. Jasně biblicky ukazuje, že přístup „Avatar“ (zvolím si identitu, jaká mi vyhovuje) není biblický ani možný. Své tělo nedostáváme jako bílé plátno, „na které můžu nakreslit svou identitu, jakmile ji objevím“. (Zajímavě dává do souvislosti s módou tetování, kdy si tělo upravujeme způsobem, jakým se chceme jevit světu.)
Nový, obohacující a zřejmě pravdivý pro mě byl autorův pohled na Mt 19,12 (lidé nezpůsobilí k životu v manželství).
Kniha má 208 stran plus poznámky a rejstřík biblických míst. Dá se přečíst za večer, ale také pečlivě studovat s tužkou a Biblí v ruce.
Autor: Vít Šmajstrla
MUDr. Vít Šmajstrla je internista a gastroenterolog.
Sam Allberry: Zajímá Boha naše tělo?, Nakladatelství KMS, 224 stran, 289 Kč. Knihu lze objednat v internetovém knihkupectví KMS (www.knihy.kmspraha.cz).
