Vzpomínky českých křesťanů na službu Reinharda Bonnkeho

Vzpomínky českých křesťanů na službu Reinharda Bonnkeho.

Břetislav Šípek – ředitel Mezinárodních kampaní CfaN:

„Odchod evangelisty Reinharda Bonnkeho zpět do nebeského domova vyvolal vzpomínky mnoha lidí, které jeho služba ovlivnila. Na internetu a sociálních médiích jsme mohli vidět reakce světových služebníků – Franklina Grahama, Jentenzena Franklina, Sama Rodriguese, Dr. Michaela Browna, Bennyho Hinna, Billa Wilsona z Metro World Child, Billa Wilsona z Empowed 21 a mnoha dalších.

Ve vzpomínkové knize na webové stránce reinhard.cfan.org na něj vzpomínají stovky věřících z celého světa, včetně několika českých a slovenských křesťanů. Zaujala mě vzpomínka bývalého pracovníka CfaN. Tohoto člověka osobně neznám, přestože jsem v CfaN 17 let, ale jeho slova charakterizují Reinhardův zájem o lidi, třeba i o ty, kteří pracují jako skladníci. John Heckenbarth si vybavuje: „Reinhardovi jsem byl představen při slavnostním otevření budovy CfaN ve Frankfurtu. Velmi rušný den, bylo to v týdnu, kdy probíhala první EuroFire konference v Mnichově. Hned potom odletěl Reinhard do Afriky na evangelizaci. Viděl jsem ho znovu po šesti týdnech. Pracoval jsem v suterénu kancelářské budovy CfaN, když ke mně Reinhard přišel a potřásl mi rukou a s velkým Bonnkeovským úsměvem mi řekl: „Jsem rád, že tě zase vidím, Johne!“ Byl jsem dojat a beze slov, jak dobře si mně pamatoval. Tento Pánův velikán, který potkával tisíce lidí z celého světa každý den, a přesto si mě pamatoval.“

Tuto Reinhardovu obyčejnou lásku k lidem, kterou projevoval i řadovým zaměstnancům CfaN si Bůh použil, když se Reinhard potkal (ve skladu CfaN) v roce 2006 s mladým zapáleným mužem – Danielem Kolendou. A do pěti let se ze zapáleného skladníka stal hlavní evangelista, vedoucí celosvětové služby CfaN a nástupce Reinharda Bonnkeho. Reinhard říkal: „Neplánoval jsem to, ale Duch svatý to zařídil.” Děkujeme za vaše vzpomínky na Reinharda i za vaši modlitební podporu služby CfaN.

Vzpomínková bohoslužba se uskuteční v sobotu 4. ledna v 17:00 v Orlandu na Floridě. Podrobnosti k online přenosu a eventuálnímu zajištění českého překladu bohoslužby zveřejníme v nejbližší době.“

 

Martin Moldán, biskup Apoštolské církve:
„S Reinhardem Bonnkem jsem se setkal poprvé v polovině osmdesátých let, a to prostřednictvím audio, později videokazet. Scházeli jsme se tajně po bytech a tato videa jsme si pouštěli na malých skupinkách. Již tehdy jsem si oblíbil jeho jednoduché a současně mocné poselství a zejména jeho nesmírnou vášeň pro ztracené. Tím mne inspiroval asi nejvíce. Rovněž jsem oceňoval jeho schopnost jednoduchou, vtipnou zkratkou vystihnout hluboké duchovní pravdy. Tomu jsem se nejednou od srdce zasmál.
S jeho odchodem ztrácíme nejen Duchem pomazaného evangelistu, ale především věrného služebníka, který své místo viděl vždy u těch nejvíce potřebných.“

 

Petr Fialka, pastor Křesťanského společenství Klatovy
„S Reinhardem Bonnkem jsem se sice osobně nesetkal, pouze několikrát „z dálky“ na konferencích, ale četl jsem se zájmem jeho knihy a sledoval videa z evangelizací CfaN. Jeho jednoduchá a jasná kázání a vyučování, která přinášel s opravdovým zapálením v moci Ducha svatého, mě mocně povzbuzovala k následování Krista a ke zvěstování evangelia ztraceným. Reinhardova víra mě inspirovala k tomu, abych důvěřoval Bohu a nebál se vykročit do věcí, ke kterým mě vedl. Mohl jsem tak zakusit, jak Bůh odpovídá na víru. Jsem vděčný za vše, co jsem mohl skrze Bonnkeho službu a život přijmout, určitě mě to silně ovlivnilo.“

See more

Jaroslav Kříž, pastor Kresťanské spoločenstvo MILOSŤ:
„Reinhard Bonnke odešel do svého nebeského domova. Podle mého názoru byl největším Božím služebníkem své generace. Byl člověkem, který nejvíce ovlivnil můj život. Už v předrevolučních dobách jsem měl možnost vidět africké evangelizace a uvědomil jsem si, jaké to je, když Pán najde člověka s velkým a hořícím srdcem. Bratr Reinhard byl svým projevem neuvěřitelně ryzí a přesvědčivý. Zůstává pro nás úžasným vzorem hodným následování.“

 

Michal Vaněk, pastor Slova života Brno:
„Reinhard je pro nás velkým příkladem člověka, který se nenechal zastavit žádnou překážkou při naplňování velkého poslání. Záchrana duší pro něj znamenala víc než jeho vlastní život. Ať Kristovo poslání a charakter zvítězí v našich životech stejně, jako v tom jeho!“

Lubomír Ondráček, hlavní pastor Křesťanského společenství Praha:
„O Reinhardovi Bonnkem jsem slyšel, resp. viděl videa s jeho službou, už v době socialismu, ale osobně jsem mohl zakusit jeho službu až v srpnu 1991 na evangelizační kampani v Ostravě. Zásadní pro mne nebyla kampaň, ale semináře pro služebníky, kde mimo dalších pracovníků CfaN kázal i on. Jeden ze seminářů mne zásadně ovlivnil. Dodnes si pamatuji kázání na knihu Soudců, kde popisoval rozhodování jednotlivých kmenů, zda jít, nebo nejít do bitvy. Na závěr sdílel osobní svědectví ze své služby z doby, kdy uhořel jeden z jeho spolupracovníků a syn tohoto spolupracovníka se na pohřbu otce rozhodl nastoupit na jeho místo. Toto vyučování mne hluboce zasáhlo. Končil jsem tenkrát v civilním zaměstnání a odcházel pracovat do církve, tenkrát konkrétně do Křesťanské misijní společnosti. Bylo to zlomové období v mém životě. Na Reinhardovu výzvu jsem reagoval a přijal jeho modlitbu. Byl to jeden z důležitých kroků na mé cestě s Pánem, kdy jsem udělal jedno ze zásadních rozhodnutí dát se Bohu cele k dispozici.“

 

Stanislav Bubik, pastor Církve bez hranic Praha:
„Evangelista Bonnke byl bezesporu největší muž víry, kterého jsem měl tu čest osobně na této zemi poznat. Poprvé jsem jej potkal v roce ´91 při evangelizaci v Ostravě. Jeho víru jsem obdivoval už v tom, že mi půjčil svůj vůz Mercedes 500 a nechal mě jej řídit 🙂 (v roce ´91 jsem jemu a jeho týmu dělal řidiče). Asi první videokazeta, kterou jsem v době totality držel v rukou, byla právě videokazeta s kázáním evangelisty Reinharda. Jeho služba mě silně ovlivnila a jelikož jsem vnímal, že mě Pán Bůh rovněž povolává k evangelizaci, stal se Reinhard mým největším učitelem a vzorem, a je jím bezesporu i nadále. Jednoduchost Reinhardova poselství a jeho touha vidět obsazené nebe a prázdné peklo mě pokaždé dostala. Možná někdo hledá nového Reinharda pro 21. století, ale já mám pocit, že Reinhardova služba porodila tisíce nových evangelistů a vrátila zpět do těla Kristova tento úřad.“

 

Petr Horáček, Česká Třebová:
„Reinhard Bonnke mě ovlivnil nejvíce ze všech lidí teologicky, ve službě, v povzbuzení. Jeho službu jsem sledoval od roku 1987, kdy se mi dostalo do rukou poselství první Ohnivé konference v Evropě, a od té doby jsem slyšel opakovaně většinu jeho kázání a nedávno přečetl mnohokrát za sebou jeho životopisnou knihu.
Jeho poselství bylo prosté a srozumitelné. Zásadně nikdy nenapadal cizí služebníky, netáhl se za ním skandál. Jeho příklad oslovuje tím, že „vykopával ze zadních pozic“ jako poslední a opomíjený člen rodiny nepříliš úspěšného letničního pastora.
A ještě něco: v raném mládí byl úspěšným evangelistou v Německu a neměl jiný důvod odcházet do Afriky než to, že jej tam Bůh volal. Když přišel do Afriky, zjistil, že „Afrika na něj nečekala“. To známe; proto jsem si chtěl rozhodně přečíst životopis muže, který se dostal z bodu A, kde jsme nyní my, do bodu B, kam dospěla jeho služba v Africe.“

 

Martin Hunčár, druhý pastor Slova života Bratislava:
„Reinharda som síce nikdy nemal možnosť spoznať osobne, ale už len tým, že som sledoval správy o tom, ako zasahuje milióny ľudí v Afrike, som bol nesmirne inšpirovaný, aby som niekde neuviazol a hýbal sa duchovne dopredu. Aj jeho osobná návšteva v Bratislave znamenala pre mňa veľa. Rreprezentoval živé kresťastvo, mobilizoval koho sa dalo, zasahoval spoločnosť i hriešnikov, a popritom to bol muž charakteru a integrity. Ak by sa písala moderná galéria hrdinov viery podobná tej, čo je uvedená v Židoch 11. kapitole, mal by tam určite svoje miesto.“

 

Marek Prosner, senior Církve Křesťanské společenství:
„Dovolte, abych napsal několik vět o tom, jak mě ovlivnila služba Reindarda Bonkeho. Z mnoha oblastí bych vybral tři, jsou to dvě oblasti, ve kterých mi byl vzorem, a jedna byla osobní zkušenost, když se za mě modlil. Služba Reinharda Bonnkeho mě provázela po celou dobu mého křesťanského života. Přijímal jsem jeho službu nejdříve z videí, později – když jsem byl v USA – z televizních přenosů. Byl jsem na jeho konferencích v Praze, později v Německu, před několika lety v Rakouském Linci a naposledy na Awakening v Praze. První, čím mě Reinhard ovlivnil, a co bych rád zmínil, je, že pokaždé, když jsem ho slyšel kázat, jeho zvěst byla jednoduchá pro porozumění, přesto zůstávala hluboká, objevná a volající po reakci posluchačů. Vždy, když kázal, vycházel z Božího slova, a to působilo, že rostla víra a důvěra v Pána Ježíše.
Druhou věcí, kterou mě ovlivnil, bylo soustředění se na Ježíše a na záchranu ztracených. Nikdy jsem za těch třicet let z jeho úst neslyšel kritiku, povyšování se nebo posměch lidem, kteří nevěří stejně jako on. Ani jsem nikdy neslyšel, že by komentoval dění nebo politiku tohoto světa. Nepochybuji, že by měl co říci, ale neměl tu potřebu, protože se soustředil na věci věčnosti, ne časnosti.
Poslední, co bych zmínil, je osobní setkání a modlitba. Někdy v devadesátých letech probíhal program „Od minus k plus“. CfaN chtěl v té době v celém Německu přinést evangelium do všech domácností v podobě malé brožury v poštovní schránce. To vyžadovalo finance, a tak Reinhard Bonnke jezdil po německých sborech a získával pro tento projekt finance. Přijel i do sboru v nedalekém Deggendorfu, kam jsem byl mými přáteli pozván. Již nevím, o čem kázal, ale v té době jsem procházel nějakou osobní krizí, jakýmsi vyhořením. Na výzvu k modlitbám jsem přišel dopředu s touhou přijmout požehnání a nové „nadechnutí“ do služby. Když na mě přišla řada, Reinhard se mě zeptal, za co by se měl modlit. Řekl jsem mu, že jsem vyhořelý, „burned out“. Položil na mě ruce, a když se modlil říkal: „Když keř hoří Božím ohněm, nikdy nemůže shořet. Hoř Božím ohněm a nikdy nevyhoříš“. Pro mě to byla pastorace a vyučení na celý život. Uvědomil jsem si, že jsem pouhý keř. Oheň je Hospodinův, ne můj. A po zbytek života mám jen jednu starost, hořet tím Jeho ohněm, ne svým rozohňováním se. Sledoval jsem Reinharda i posledních pár měsíců na sociálních sítích. Je pro mě vzorem, že on skutečně hořel Božím ohněm až do poslední chvíle zde na zemi. Jako kazatel Božího slova chci být jednoduchý ve své zvěsti, chci se soustředit pouze na Ježíše a chci pro něj hořet tím Božím ohněm.“

Stanislav Hart, pastor AC Liberec:
„Připadá mi, že Reinharda Bonnkeho znám odjakživa – myslím tím od svého obrácení. Fotky z jeho masivních kampaní visely od mého znovuzrození na zdi mého pokojíku a vždy jsem snil o tom, že jednou budu taky součástí slavného vylití Ducha a probuzení, jaké zažívá on.
Jsem Bohu vděčný na osobní setkání s ním v posledních letech, ať už na Škole evangelizace v Orlandu v roce 2015, skrze překlad jeho autobiografické bichle (Život v jednom ohni), na kterém jsem strávil rok a čtvrt každé své „volné“ kazatelské pondělí, anebo při službě spolu s ním na pódiu v roce 2017 v Praze na konferenci Awakening. Tlumočit jsem ho měl večer, ale už ráno po příjezdu mě Břéťa požádal, že si mě vyfotí – Reinhard chce prý fotku svého tlumočníka, aby se za něj mohl přes den modlit. Přiznám se, že mě tak pokorný přístup zaskočil. V zákulisí jsem mu potřásl rukou a připomněl se, že jsem byl u něj na Škole evangelizace. „Já vím,“ odpověděl, a předem poděkoval za překlad. Do zákulisí pak přišlo pár dalších lidí a on začal s nepředstíraným zápalem hovořit o probuzení v Evropě. Padla otázka: „Co máme dělat, aby do Evropy přišlo probuzení?“ Odpověď? „Musíte kázat Ježíše!“ Stát po jeho boku na pódiu bylo pro mě za odměnu.
Na Reinharda mi zůstává hluboká vzpomínka jako na velice normálního, pokorného člověka, se smyslem pro humor, na jehož rtech, mysli i srdci byl vždy Ježíš. Člověka, který znal svého Boha, muže, v němž hořel oheň, on ale nikdy neshořel. Poskakuje mi srdce radostí při pomyšlení na to, jak vzal za kliku nebeských dveří a Ježíš ho uvítal radostným placákem za všechny ty desítky miliónů spasených … a za další věci, které teď my na této straně věčnosti nevidíme. Je čas převzít štafetový kolík a doběhnout běh. Z přední řady nebeské tribuny svědků nás povzbuzuje ten, kdo již slavně doběhl před námi…

PS: Pokud jste ještě nečetli Život v jednom ohni, měli byste to napravit. Jak ale Reinhard sám řekl, ta kniha je nebezpečná. Lidé díky ní trpí nespavostí – jakmile ji začnou číst, nemohou
přestat otáčet stránky.“

 

Jan Folbrecht, pastor Hope České Budějovice:
„Přidám ke vzpomínkám na něj hluboký zážitek z evangelizační kampaně v Togu 2011, kdy jsem měl tu čest strávit několik dní s ním a s týmem jeho spolupracovníků z CfaNu. Jel jsem tam s představou, že kampaň pro statisícový zástup musí připravovat ohromná „firma“. K mému překvapení tu pro mě nepředstavitelně velkou akci pořádalo jen několik zapálených lidí v čele s Reinhardem a Danielem. A mnohem víc mi připomínali velkou rodinu nežli firmu. Vlastně téměř celý tým i s námi hosty se na jídlo vešel k jednomu velkému stolu v našem hotelu v Lomé. Technici, kteří strávili několik týdnů na afrických cestách v kamiónech s aparaturou, odcházeli ráno první a večer na večeři se vraceli poslední, špinaví po celodenní práci na stavbě pódia. Zvukaři, kteří si už 15 let berou několikrát ročně v práci neplacené volno, aby mohli letět na skok do Afriky a zvučit tam slavné evangelium. Fotograf, který v těch nejtěžších podmínkách přináší světu úžasné záběry toho, co skrze tento tým v Africe Bůh dělá. Pošťák, co přiletěl do Toga s devíti kufry ručně podepsaných dopisů, které pak celou středu známkoval a odesílal z místní pošty, jako autentické poděkování lidem, kteří evangelizační práci finančně podporují. V neděli jsme se sešli na společnou bohoslužbu v jídelně našeho hotelu, dali židle do kruhu, společně uctívali Pána zpěvem bez doprovodu nástrojů a poslouchali Reinharda, který s námi sdílel Boží slovo. Mluvil klidně, ale se stejným vnitřním přesvědčením a důrazem, se kterým evangelium zvěstuje zástupům. Bylo to tak prosté, poctivé a inspirující. Během týdne jsem pak od různých členů týmu slyšel nespočetně příběhů o tom, co spolu při kázání evangelia zažili. Vydalo by to na tlustou knihu. Příběhy veselé i dech beroucí, o setkání s králi, čaroději, zvířaty i ozbrojenci, svědectví o zázracích, uzdraveních a Pánově přízni. Takové bohatství vzpomínek, taková hojnost života při službě Pánu.
Člověk by se při ohlédnutí nad životem tohoto Božího služebníka mohl zaměřit pouze na statistiky úspěchu jeho služby, ale myslím, že ten veliký příběh o obmytí Afriky Ježíšovou krví, který veden Duchem svatým žil, je tou ohromnou inspirací, povzbuzením a motivací, kterou po sobě zanechal. Následujme jeho příkladu a věřme v naplnění Božích zaslíbení, spasení ztracených a uzdravení nemocných, protože v Ježíši Kristu není nic z toho nemožné.
Evangelizace v Lomé zasáhla srdce desetitisíců místních lidí a zůstalo po ní mnoho spasených a uzdravených duší. Vyjádřeno číslem 302 100 vyplněných karet obrácení. Pro mě pak bylo jedinečným zážitkem odnášení dřevěných berlí, které tu po evangelizaci lidé zanechali. Do Čech jsem se vrátil přesvědčený o tom, že i u nás brzy uvidíme probuzení. Jsem vděčný Pánu za inspiraci, kterou je pro mne osobnost Reinharda Bonnkeho a přeji Danielu Kolendovi a celému CfaN týmu Boží požehnání do další etapy služby Pánu. Vím, že ponesou tuto pochodeň dál se stejnou slávou.“

Pavel Neústupný, Čech žijící od r. 1968 v Berlíně, bývalý pastor, vedoucí biblické školy a misionář:

„Než přijdu k Reinhardovi, napíši krátce něco o jeho otci, kterého jsme před dávnými lety poznali v letničním sboru v Hamburku-Neugrabenu, když jsme tam několik dní s rodinou pobývali. Byl totální modlitebník a hned si nás vzal jako modlitební partnery. Byla to pro nás pocta, cítili jsme, že jeho náruživost pro modlitby je jakýmsi základem úspěchu jeho syna.
Spolupracovali jsme spolu s biblickými studenty berlínské biblické školy na Bonnkeho evangelizaci v Hamburku v červenci r. 1989. Hodně pršelo, počet obrácených nebyl tak moc velký a jedna biblická studentka se při obědě – seděli jsme v ubytovně u jednoho stolu – trochu kriticky Reinharda zeptala, proč to nefunguje v Německu tak, jako v Africe. Co přesně Reinhard odpověděl, už nevím, ale bylo to tiché a mírné.
Asi před 10 dny se dívala moje žena v internetu na vysílání v Bibel-TV, kde byl obsáhlý rozhovor redaktora s Reinhardem Bonnkem. Bylo to výborné vysílání a napínavé, a tak jsem se díval taky. Ke konci přišly kritické otázky k uzdravování a zázrakům, k evangelizaci muslimů apod. Bonnke odpovídal zrovna tak mírně a tiše, jako tehdy v Hamburku, „nebojoval“, ale byl jasný a rozhodný. Nebylo toto také jedno z tajemství jeho úspěchu?
Nedávno jsem pracoval na článku „Současný duchovní stav národů“ podle knihy Jasona Mandryka „Operation World“, 7. vydání z r. 2010. Nejvíc evangelikálních křesťanů ze všech světadílů má Afrika, 182,44 milionů (z 1,033 miliard obyvatel) s ročním růstem 3,5 %. Pět afrických zemí má víc než 30 % evangelikálních křesťanů, nejvíc Keňa, 48,9 %, na pátém místě je Nigérie s 30,8 %. (Pro srovnání: Německo má 2,1 %, Slovensko 1,2 % a Česko 0,7 % evangelikálů.)
Co myslíte? Nesouvisí to také s Reinhardem Bonnkem, jeho týmy a jejich evangelizací Afriky?“

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi. 

 

Autor: Barbara Folbrechtová  Datum: 15. prosince 2019  Foto: CfAN – Reinhard Bonnke