Vatikán/Kyjev – Ukrajinskou metropoli tento týden navštíví arcibiskup Paul Gallagher, který má ve Vatikánu funkci odpovídající ministrovi zahraničí. Do Kyjeva by měl dorazit ve středu a v pátek se tam má setkat se šéfem ukrajinské diplomacie Dmytrem Kulebou. Informovala o tom dnes agentura AP. Gallagherova cesta se měla uskutečnit už před Velikonocemi, ale arcibiskup tehdy onemocněl covidem-19.
Podle AP se Vatikán touto návštěvou snaží vyhovět ukrajinskému vedení a zároveň udržet otevřené dveře k dialogu s Ruskem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či kyjevský starosta Vitalij Kličko totiž už před mnoha týdny pozvali k návštěvě Ukrajiny i papeže Františka. Ten zprvu uvedl, že tuto možnost zvažuje. Minulý měsíc ale řekl, že na Ukrajinu nepojede. „K čemu by bylo, kdyby papež jel do Kyjeva a válka by následující den pokračovala?“ řekl tehdy argentinskému deníku La Nación.
SOUVISEJÍCÍ – David Novák / Ruská agrese – když se lež stane pravdou
Začátkem května papež uvedl, že do Kyjeva nepojede, protože nejdřív se chce setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V rozhovoru s deníkem Corriere della Sera také řekl, že už v březnu pověřil kardinála Pietra Parolina, aby nabídl Putinovi schůzku s hlavou katolické církve, ale zatím nedostal odpověď. Ve snaze dojednat konec války zvažoval papež i setkání s moskevským patriarchou Kirillem, který má blízko k Putinovi. Lídr ruské pravoslavné církve ruskou invazi na Ukrajině podporuje a papež po telefonátu s ním nakonec schůzku zrušil.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Válku na Ukrajině, která začala 24. února, papež opakovaně odsoudil a stále vyzývá k jejímu zastavení a k mírovým jednáním. Už den po začátku ruské invaze v neobvyklém kroku navštívil ruskou ambasádu v Římě a telefonoval si s prezidentem Zelenským. Papež se také několikrát setkal s ukrajinskými uprchlíky, například minulý týden krátce mluvil s manželkami ukrajinských vojáků, kteří bojovali v Mariupolu.
Papež nicméně kritizuje posílání zbraní na Ukrajinu, stejně jako do ostatních zemí ozbrojených konfliktů. „Skutečnou odpovědí není více zbraní, více sankcí, více politických a vojenských aliancí, ale jiný přístup k vládnutí světu,“ řekl už v březnu papež. „Styděl jsem se, když jsem četl, že skupina států se zavázala vydávat dvě procenta HDP na nákup zbraní v reakci na to, co se nyní děje. To je šílenství,“ uvedla před dvěma měsíci také hlava katolické církve.
Gallagher minulý týden televizi RAI řekl, že „Ukrajina má právo na obranu a potřebuje kvůli tomu zbraně“. Dodal nicméně, že v tomto směru je potřeba „opatrnost“, protože „čelíme nebezpečné válce, která může mít jaderný rozměr“. Minulý týden rovněž kardinál Parolin, jehož funkce ve Vatikánu bývá někdy přirovnávána k předsedovi vlády, označil za morálně ospravedlnitelné dodávat na Ukrajinu zbraně pro její obranu. Dodal ale, že se to musí dít v „přiměřeném rámci“, aby to nepřineslo větší škodu než samotná agrese.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 17. května 2022 Foto: Wikimedia Commons – Kyjev