Křesťan dnes

V Ústí odhalili pamětní desku nejšikmější věži ve střední Evropě

Ústí nad Labem – V Ústí nad Labem dnes odhalili pamětní desku, která má obyvatelům i návštěvníkům města připomenou odklon šikmé věže Kostela Nanebevzetí Panny Marie. Jednu z nejvýznamnějších památek města zasáhla při náletu v dubnu 1945 bomba. Od té doby činí odklon věže 200,9 centimetru, což z ní činí nejšikmější věž ve střední Evropě. Mosazná šipka ode dneška tuto skutečnost upozorňuje chodce před vstupem do chrámu na Kostelním náměstí.

„Mosaznou šipku nechalo na vlastní náklady nainstalovat město. Deska stála 152.000 korun,“ řekla ČTK mluvčí ústeckého magistrátu Romana Macová.

Myšlenka na pamětní desku vznikla v roce 2012. U jejího zrodu stál ústecký patriot a zastupitel Karel Punčochář (PRO! Ústí). „Vystoupal jsem na kostelní věž, kam mi vstup povolil arciděkan Šimáček (Miroslav, pozn. red.), rozhlížel se po okolí a napadlo mě, že by bylo možná dobré, aby si lidé uvědomili, jak je věž nakloněná,“ vyprávěl ČTK Punčochář.

Dodal, že vlastník kostela, Římskokatolická farnost arciděkanství v Ústí nad Labem proti projektu nic nenamítala. „Několik dalších jednání proběhlo v Komisi urbánního rozvoje, na kterou bylo pozváno i několik známých ústeckých architektů, kteří vyjádřili názor, že tento v uvozovkách drobný záměr má značný kulturní potenciál,“ popsal Punčochář. Nakonec návrhy architektů na vyhlášení veřejné soutěže s odůvodněním, „že by tak mohl vzniknout významný artefakt s výrazným dopadem na image města z časových důvodů neprošly.“ Projekt propagace nakloněné věže tak zůstal v dnešní podobě.

Slavnostního odhalení se zúčastnil i 90letý Hanuš Adamec, který ČTK popsal příhodu, jež se k osudnému bombardování Ústí nad Labem váže.

„Je to příběh, který nikdo nezná. Mně ho napsala dcera kostelníka, která po válce žila v Rostocku v NDR, když jí bylo asi 100 let,“ vyprávěl.

V den náletu, 17. dubna 1945, když sirénu už blížící se nálet oznamovaly, poslal farář kostelníka, aby před náletem schoval do kostela, aby se mu nic nestalo. „Kostelník Josef Schandu stál v rohu, kam dopadla bomba,“ popsal ovšem pamětník. Při náletu byl vážně zraněn na krku. „Nemohl polykat a nakonec zemřel hladem, protože tenkrát nebyly žádné infuze,“ shrnul Adamec. Poškozenou věž, která se po náletu naklonila o dva metry, podle něj pak podpíraly dřevěné trámy, než se ji podařilo stabilizovat a opravit.

 

Autor: ČTK  Foto: Wikipedie –  Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Exit mobile version