ANKARA – Na zastávkách v súfijském poutním místě Konya se 22. října objevily plakáty, zobrazující kříž a Davidovu hvězdu, z nichž kape krev. Doprovázel je citát koránského textu, vyzývající muslimy k tomu, aby se nepřátelili se Židy a s křesťany.
Nedlouho poté byly jakožto nenávistné zabaveny a opoziční politik Garo Paylan (HDP) prosadil, aby o incidentu jednal turecký parlament. Pro některé příznivce súfijského islámu jde o „znesvěcení“ Rúmího odkazu; zároveň jsou zklamáni z toho, že se turecké súfijské organizace vůči nenávistným výrokům hlasitě nepostavily.
Město Konye je známé působením islámského súfijského mystika Džaláleddína Balchí Rúmího (1207-1273), který je zde i pohřben. Rúmího mauzoleum a Kataayská medresa (náboženská škola, dnes přeměněná na muzeum) lákají turisty i zbožné poutníky. Vždyť jeho nejznámější dílo „Masnáví“ považují někteří muslimové za druhou nejdůležitější knihu po Koránu. Konají se zde básnická a hudební setkání, každý prosinec je zde festival súfíjské hudby a samozřejmě tančících dervíšů. – To vše navazuje na odkaz Rúmího mystické cesty, zdůrazňující lásku a krásu a překračující rozdíly včetně národů a náboženství.
Konye je ale spíše konzervativním místem, v němž podle tureckých návštěvníků získávají navrch „tvrdší“, fundamentalistické proudy islámu. Objevují se tendence, ovlivňovat náboženské poutníky směrem, který spojuje náboženskou ortodoxii s politickým konzervativismem a na politické rovině s nevraživostí vůči jinověrcům a nepřátelstvím vůči (skutečným či domnělým) sionistům. Obě podoby tureckého islámu jsou živé obě se (nejen v Konye) hlásí o slovo.
Právo hlásat náboženství versus boj proti Hate Speech
Plakáty, které na autobusových zastávkách přivážejících poutníky nechala vylepit hnutí „Národní nadace mládeže“ (Milli Gençlik Vakfı – MGV) a „Anatolská asociace mládeže“ (Anadolu Gençlik Derneği – AGD) jsou jedním z nejzřetelnějších projevů tohoto vývoje. – A jsou vytvořeny přesně tak, že vyvolávají spor: „bránění nenávistným projevům“ versus „náboženská svoboda“.
Slovním obsahem plakátů je výhradně citát problematických koránských veršů: “Vy, kteří věříte! Neberte si židy a křesťany jako přátele, neboť oni jsou si přáteli jedni druhým. Kdokoliv z vás se s nimi přátelí, ten se stane jedním z nich a Bůh věru nepovede lid nespravedlivý.” (súra “Prostřený stůl” 5,51)
Spor o to, jak je text míněn a zda by výraz „za přátele“ neměl být správně překládán „za spojence“, i zda má být úryvek vykládán jako dočasná instrukce pro Muhammadovo společenství v 7. stol. o.l. nebo za dlouhodobou instrukci pro muslimské chování vůči jinověrcům, se jistě nerozhodne ani tentokrát.
Plakáty však byly místními úřady odstraněny jako projev nenávisti a urážení skupin obyvatel. Právě na to iniciátoři zřejmě čekali. Ihned mohli reagovat: Muslimům se brání na poutním místě citovat Korán! To je porušení práva na svobodu vyznání! – To dává fundamentalistům příležitost k další argumentaci, například „který verš zakáží citovat příště?“ nebo „přichází doba, kdy budou muslimové pronásledováni i v původně muslimských zemích“. – Takových spojení a obav, stejně jako spekulací o tom, že ti, kdo se proti plakátům postavili, jsou vlastně „spojenci sionistů“ se koncem října mezi tureckými uživateli sociálních sítí šířily vskutku virálně.
Proti nim se objevovaly jednak klasické argumenty proti hate speech, a druhak citáty z Rúmího děl, nejčastěji „Pojďte, pojďte sem ať jste kdokoli!“ Istanbulský židovský časopis Shalom jej využil v karikatuře, na níž k meditujícímu Rúmímu přichází fundamentalista s výtiskem plakátu a odpovídá: „Jsme tady!“
Odpor a zklamání
Proti plakátům se postavila řada veřejně známých osobností. Hudebník Ferhat Tunç (nyní v emigraci) přirovnal výlep plakátů k protižidovským štvanicím v nacistickém Německu a uvedl, že jejich jediným cílem bylo „šířit mezi lidmi nenávist“.
Poslanec Garo Paylan (Lidově-demokratická strana – HDP) na svém twitterovém profilu napsal: „Setkal jsem se s představiteli městského obvodu Konye. Plakáty obsahující nenávistné projevy vůči Židům a křesťanům byly odstraněny. Pokračujte v boji proti nenávistným projevům a zločinům z nenávisti!“ Z iniciativy tohoto politika se incident dostal na pořad jednání parlamentu (aniž by ovšem došlo k nějakému výraznému posunu či rozhodnutí).
Zklamání ale vyjadřují liberální stoupenci Rúmího dědictví, zejména z velkých měst jako Istanbul. Někdy přímo uvádějí, že antisemitské a antikřesťanské plakáty jsou „znesvěcením“ památky mystického básníka. Byli by rádi, kdyby liberální část řádu Mevlevíja, či alespoň velké mezinárodní organizace, hlásící se k Rúmího odkazu, incident hlasitě odsoudily. Čekají však marně, žádná z těchto organizací jako „Mezinárodní Mevlanova nadace“ (International Mevlana Fundation) nebo „Americký řád Mevlevi“ (Mevlevi Order of America) se zatím oficiálně nevyjádřila.
Důvody jsou nasnadě: súfijská tradice se v Turecku nachází v nejednoduché situaci mezi nepřátelskou ortodoxií (která je často považuje za „heretiky“) a nepřátelsky naladěnými stoupenci sekularizace (kteří v nich vidí relikt zpátečnictví a tmářství). Od obou směrů si už v historii zažili pronásledování, a tak se navenek omezují na folklorní a kulturní činnost.
Vzdor legendám o tom, jak Mevlevíja v minulosti přijímala křesťanské i židovské členy, i vzdor současným sympatiím, které má u některých praktikujících Židů v USA i Izraeli, zůstávají skuteční súfijové ponořeni v mlčení. Ve prospěch Židů a křesťanů tentokrát pozvedají hlas osoby z politického disentu, nezřídka známí podporou Kurdů, sympatiím ke krajní levici, nebo příslušností k alternativním kulturním skupinám. Je nicméně pravděpodobné, že událost z Konye zařadí mezi ojedinělé incidenty, jako nedávný dopis čtenáře provládního deníku Yeni Akit, tvrdící, že istanbulští Židé cvičí toulavé psy, aby útočili na muslimy.
Autor: Ztis.cz Datum: 11. listopadu 2019 Foto: Pixabay – ilustrační