Praha – Členové a akademici České filharmonie a herci z Dismanova rozhlasového dětského souboru dnes připomenou 70. výročí umučení faráře Josefa Toufara Státní bezpečností v lednu 1950. Po scénickém čtení a hudbě Slavomíra Hořínky začne diskuse se spisovatelem a životopiscem Toufara Milošem Doležalem a historikem, knězem a postulátorem beatifikačního procesu Toufara Tomášem Petráčkem. Pořad s názvem Kam zmizel můj strýc, pane presidente? doprovodí promítání dobových fotografií.
Scénář režisérky Jany Frankové vznikl podle Doležalových knih Jako bychom dnes zemřít měli a Krok do tmavé noci.
„Pro naše žáky to byl jeden z prvních kroků v tématu poválečných dějin. Krok to nebyl lehký, stejně jako doba, kdy Josef Toufar žil. Oceňovali hloubku příběhu, těžko se vypořádávali s krutostí osudu pátera Toufara. Příznačná mi přišla otázka jedné naší žačky: „Co tedy vlastně udělal?“ uvedla umělecká vedoucí Dismanova rozhlasového dětského souboru Franková.
Farář Toufar byl v prosinci 1949 zatčen kvůli události, kterou komunistická propaganda označila za spiknutí církve řízené z Vatikánu. Číhošťský zázrak, při kterém se pohyboval křížek na oltáři v kostele v Číhošti na Havlíčkobrodsku, nebyl nikdy zcela objasněn. Toufar kvůli brutálnímu mučení při výsleších zemřel 25. února 1950. Perzekuce se dotkla i faráře a Toufarova přítele Václava Slavíčka nebo sekretáře číhošťské farnosti Jana Zmrhala.
Josef Toufar se narodil 14. července 1902 v Arnolci na Jihlavsku. Na kněze byl vysvěcen až ve svých 38 letech. Jako farář působil nejprve v dnes už zaniklé obci Zahrádka v Posázaví, v roce 1948 byl přeložen do Číhošti. V dubnu 2013 dala Česká biskupská konference souhlas k Toufarově blahořečení. Celý proces je ale teprve na začátku a může trvat i desetiletí.
Osud pátera Toufara a dalších kněží stíhaných komunistickým režimem připomíná v Číhošti od roku 1990 památník u tamního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Literárně případ zpracoval mimo jiné Jan Zahradníček ve skladbě Znamení moci či Josef Škvorecký v románu Mirákl z roku 1972. V roce 2004 připomněl takzvaný číhošťský zázrak a tragický osud tamního kněze také televizní film režiséra Jaromíra Polišenského s názvem In nomine patris.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 24. února 2020 Foto: Wikipedie – Rudolfínum