Víde – Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku dnes rozhodl, že rakouský zákon, který umožňuje na Velký pátek placené volno pouze protestantům a starokatolíkům, je vůči ostatním náboženstvím diskriminační. Rakouští zákonodárci si teď lámou hlavu, jak situaci změnit. O možných řešeních obšírně informuje agentura APA.
Ve většinově katolickém Rakousku mají ročně 13 svátků a dnů pracovního volna, většinou vázaných na nějakou náboženskou událost. Na Velký pátek mají ale volno pouze příslušníci dvou menších církví, v jejichž náboženské tradici má tento den zvláštní význam. Podle evropského soudu to ale odporuje unijnímu právu, a to zejména proto, že rakouský zákon umožňuje evangelíkům a starokatolíkům o tomto dni pracovat za podmínky, že obdrží zvláštní příplatek.
Rakouská vláda prohlásila, že zváží další kroky až poté, co se s dnešním rozsudkem zevrubně seznámí. Opoziční sociální demokraté ovšem navrhují, aby byl Velký pátek dnem pracovního volna pro všechny. To by ovšem podle hospodářské komory rakouskou ekonomiku stálo ročně 600 milionů eur (15,4 miliardy korun). V parlamentu proto také zazněl názor, aby nový všeobecný svátek nahradil Velikonoční pondělí, což by se obešlo bez dodatečných nákladů.
Podle společného prohlášení čelných představitelů rakouských křesťanských církví by stačilo zrušit sporný příplatek pro členy menšinových církví.
Není ještě jasné, jaký bude mít rozhodnutí lucemburského soudu dopad na pracovní volno pro Rakušany židovské víry o svátku Jom kipur. Předseda izraelské náboženské obce se již nechal slyšet, že podle něj se rozhodnutí unijního soudu na Jom kipur nevztahuje. Vyznavači židovského náboženství totiž o tomto dni nemusí do práce kvůli ustanovením v kolektivní smlouvě, a nikoli ze zákona.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi podílet?
Autor: ČTK Foto: Wikimedia Commons