Brno – Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti ženy, která se stala obětí sexuálního nátlaku kazatele. V trestním řízení usilovala o náhradu nemajetkové újmy. Okresní soud v Jihlavě, který kazateli uložil podmínku, ji však odkázal na občanskoprávní řízení, což byla podle ÚS chyba. Možnost odkázat poškozené s jejich nároky na řízení ve věcech občanskoprávních nelze nadužívat, jinak obětem hrozí riziko sekundární viktimizace, plyne z nálezu soudce zpravodaje Milana Hulmáka. Okresní soud teď rozhodne znovu.
Z povahy trestného činu je podle Hulmáka zřejmé, že došlo k zásahu do lidské důstojnosti. „Je důležité si uvědomit, že vždycky mají možnost vyhovět částečně a se zbytkem odkázat na občanskoprávní řízení. Ani my v této kauze neříkáme, že ten nárok musí být přiznán. My jenom říkáme, že v nějaké části okolnosti ve spisu naznačovaly, že tam ten nárok je,“ řekl novinářům Hulmák.
SOUVISEJÍCÍ – Smlouvu ČR s Vatikánem má podle senátního výboru přezkoumat Ústavní soud
Stížnost podala také Evangelická církev metodistická, která od kazatele žádá náhradu za zásah do své dobré pověsti. Její stížnost soud odmítl, nárok se bude řešit v občanskoprávním řízení. Nikdo z aktérů kauzy se vyhlášení nálezu nezúčastnil.
Kazatel se podle obžaloby před ženou obnažoval, přiměl ji k souloži a dalším sexuálním praktikám. Věděl, že je zranitelná a že si s sebou nese traumata z dřívějšího domácího násilí a zneužívání. Žena se mu podrobila, protože byla pod vlivem léků na spaní a byla přesvědčená, že faráře musí vždy poslechnout.
Metodisté tvrdili, že jim muž poskytl nepravdivé informace o důvodech ukončení svého předchozího působení v jiné církvi. Uváděl, že důvodem byl syndrom vyhoření a jednorázová nevěra, skutečnou příčinou však byla opakovaná nevěra a nevhodné sexuální chování k více ženám.
Poté, co kazatel stanul před trestním soudem, žena i církev z pozice poškozených uplatnily nárok na náhradu újmy. Žena popsala dopady, které spočívaly v duševních útrapách, psychosomatických problémech a nutnosti pravidelných návštěv psycholožky. Žádala náhradu nemajetkové újmy 500.000 korun. Církev za poškození dobré pověsti nárokovala 300.000 korun.
Za sexuální nátlak a poškozování cizích práv si kazatel vyslechl trest deset měsíců vězení s podmínečným odkladem na 40 měsíců a zákaz duchovenské činnosti na pět let. Ženu i církev jako poškozené ale soud odkázal na občanskoprávní řízení. Rozhodnutí okresního soudu neobsahuje odůvodnění, šlo totiž o trestní příkaz.
O nároku ženy by měl nyní okresní soud rozhodnout znovu, například doplňujícím trestním příkazem, naznačil ÚS. Jde však o provizorní řešení. Je úkolem zákonodárce, aby problematiku ochrany základních práv poškozených ve zjednodušených řízeních koncepčně vyřešil, stojí v nálezu.
Odlišné stanovisko k nálezu tříčlenného senátu zaujal soudce Josef Fiala. Poukázal na princip nedělitelnosti trestního příkazu. „Aniž bych zpochybňoval právo první stěžovatelky na náhradu nemajetkové újmy, jsem přesvědčen, že ÚS při respektování principu sebeomezení, neměl rušit výrok trestního příkazu, kterým byla odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních,“ stojí ve Fialovu stanovisku.
Církev s ústavní stížností neuspěla, jakožto právnická osoba není nositelkou základního práva na zachování lidské důstojnosti nebo práva na osobní integritu. Neexistuje ani riziko sekundární viktimizace. Proto není dán žádný z naléhavých důvodů, které ÚS vedly k poskytování zvýšené ochrany některým zranitelným skupinám poškozených, stojí v nálezu. O náhradě újmy tak rozhodne v případě církve civilní soud.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 5. února 2025 Foto: Wikimedia Commons