Brno – Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost Římskokatolické farnosti – prelatury Český Krumlov, která vedla spor o lesní pozemky v držení obcí. Podle nálezu z úterý se na pozemky nevztahovalo takzvané legitimní očekávání církve, které by plynulo ze starších soudních rozhodnutí nebo zákonné úpravy. Za historický majetek, který nebylo možné vrátit, stát církvím vyplatil peněžní náhradu, připomněl ÚS.
Stížnost farnosti směřovala konkrétně proti usnesení Nejvyššího soudu a předešlým rozsudkům Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Českém Krumlově. Farnost se neúspěšně domáhala určení, že konkrétní pozemky v katastrálním území Besednice nadále vlastní stát, což by otevřelo možnost žádat jejich vydání.
Justice dospěla k závěru, že pozemky přešly po roce 1948 do držení městysu Besednice a města Trhové Sviny. Farnost neúspěšně argumentovala například skutečností, že církev před tím majetek vlastnila více než 400 let. V ústavní stížnosti farnost znovu zdůrazňovala takzvané legitimní očekávání, že jí bude historický majetek vydán. Ohledně finanční náhrady uvedla, že její vyplacení sleduje primárně jiné než restituční cíle a že zákon nezakládá souvislost mezi vydáním majetku a finanční náhradou.
Podle ústavních soudců zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi dřívější legitimní očekávání na vydání historického majetku „transformoval“ a dal restitucím konkrétní parametry. „Lze se proto dovolávat těchto majetkových práv jen tak, jak je vymezil zákonodárce, jehož postup byl shledán ústavně konformním,“ uvedl ÚS v jedné z právních vět k dnešnímu nálezu. Jinými slovy, nelze v rámci církevních restitucí legitimně očekávat vydání veškerého historického majetku.
Paušální finanční vypořádání je podle ÚS součástí zmírnění majetkových křivd, a to právě tam, kde zákonodárce možnost vydání majetku z různých důvodů nepřipustil. Soud připomněl, že církve s podmínkami vypořádání souhlasily.
„Z ústavněprávního hlediska pak nelze v tomto ohledu považovat za podstatné, zda zákonem stanovená výše zcela odpovídá hodnotě odňatého majetku, který nelze vydat, neboť žádnou ústavní povinnost státu odčinit všechny majetkové křivdy vzniklé v minulosti vyvodit nelze,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková.
ÚS se v nálezu nepřímo vyjadřuje k možnosti budoucích změn v podmínkách finančního vypořádání. Naznačuje existenci legitimního očekávání, že dohodnuté podmínky budou dodrženy. „V tomto případě je založeno do budoucna též ono legitimní očekávání spočívající v důvěře v právo, které by dlužník-stát mohl v budoucnu měnit,“ stojí výslovně v nálezu. Poslanecká sněmovna nedávno rozhodla o zdanění peněžitých náhrad.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi podílet?
Autor: ČTK Foto: Wikimedia Commons – Ústavní soud v Brně