Priština – Základní kámen nové mešity v centru Prištiny stojí již šest let, stavba přesto stále nezačala. O zakázku se neúspěšně ucházeli přední architekti v čele se slavnou Britkou Zahou Hadidovou. S řešením nyní přichází Turecko, které Prištině nabízí darem historizující stavbu v osmanském stylu. Stavět se má začít letos na jaře, ale podle britského listu The Guardian nejsou všichni z daru nadšeni. Z historických a politických důvodů.
Drtivá většina obyvatel Kosova i samotného hlavního města Prištiny jsou muslimové. Ve městě přesto dodnes chybí centrální mešita, a to již od dob bývalé Jugoslávie, kdy historické centrum města muselo ustoupit moderní sekulární architektuře.
Když starosta Prištiny před šesti lety pokládal na vybraném místě základní kámen pro novou stavbu, panoval předpoklad, že půjde o stylově vhodné moderní dílo. Návrhy předních současných architektů, včetně nedávno zesnulé britské architektky iráckého původu Zahy Hadidové, ale ve výběrovém řízení neuspěly. Parcela tak dodnes zeje prázdnotou, místo mešity bije návštěvníky do očí nasprejovaný nápis: „Žádnou tureckou mešitu, nebo poteče krev!“
Dlouho dokládanou stavbu se totiž nakonec rozhodl financovat turecký stát. Podle již schváleného projektu půjde o kopii historické osmanské mešity, stavba podle plánu začne již letos na jaře. Vedoucí představitelé místní muslimské komunity stavbu vítají, ne všichni s nimi ale souhlasí.
Kromě kosovských architektů, kteří preferovali moderní stavbu, mají ke stavbě výhrady i odpůrci současné expanzivní zahraniční politiky tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Turecko, které dnes v Kosovu mohutně investuje, v posledních letech nechalo vystavět v islámském světe desítky mešit. Někteří analytici to chápou jako nástroj šíření tureckého vlivu ve světě. Podle listu The Guardian si také řada obyvatel Prištiny myslí, že narůstající turecký vliv jde ruku v ruce s upadajícím zájmem Západu.
Stavba osmanské mešity v centru hlavního města může mít dopad i na křehké vztahy se sousedním Srbskem. Kosovo vyhlásilo svou nezávislost na Bělehradu již v roce 2008, Srbsko však odtržení své někdejší jižní provincie nikdy neuznalo. V poslední době obě strany opatrně, avšak stále častěji usedají k jednacímu stolu.
Kosovská otázka je pro jakékoli srbské politické vedení velmi citlivá, zejména z historického hlediska. V červnu 1389 se zde odehrál jeden z klíčových momentů srbské historie a národní mytologie, dodnes připomínaná bitva na Kosově poli, která pro Srby znamenala staleté područí Osmanské říše. Tedy té říše, na jejíž odkaz chystaná stavba prištinské mešity očividně navazuje, uvedl britský list.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi podílet?
Autor: ČTK Foto: Wikimedia Commons, Priština