Šest let po vydání jejich bestselleru Smysl manželství mají Tim a Kathy Kellerovi něco nového: 365denní duchovní zamyšlení pro páry. Tim a Kathy, kteří jsou manželé již 43 let, nabízejí příběhy, úryvky z Písma a podněty k modlitbě, které posílí vztah s Bohem i se současným či budoucím partnerem.
Tim a Kathy se mluvili s portálem The Gospel Coalition o radách pro randící páry, o kráse komplementarismu, o radách pro rodiče a o dalších tématech.
Co má evangelium společného s chozením? Jak hodnotit někoho jiného, abyste věděli, zda je pro vás „dost dobrý“?
Tim: Je zřejmé, že „randění“ je kulturní kategorie s proměnlivou definicí. Pokud máte na mysli „hledání partnera pro manželství“ (což si nemyslíme, že každé randění musí být), pak to evangelium ovlivňuje několika způsoby. Jedním z nich je, že „nejlepší“ křesťané jsou „kajícníci“. To znamená, že rychle vidí a bez skrupulí přiznávají své chyby a hledají odpuštění u Boha i u druhých. Tato ochota činit pokání a přijímat odpuštění je možná klíčovou „ctností“ (pokud se to tak dá nazvat), kterou byste měli hledat u sebe i u případného manžela či manželky. Pokud ji oba máte, pak vás hříchy a odlišnosti, které dva hříšníci budou určitě mít, nemohou převálcovat. Budete schopni růst ve vzájemné lásce navzdory nedokonalostem.
SOUVISEJÍCÍ – ‚Pane, udělej to znovu‘: Tim Keller o probuzení (část 3)
Sebestřednost existuje již od Genesis 3, ale jak výrazný individualismus ohrožuje křesťanská manželství dnes?
Tim: V minulosti každá kultura předpokládala, že člověk nachází pravdu mimo sebe, buď v Bohu, nebo v tradici, nebo v nějakých transcendentních hodnotách, nebo v dobru své rodiny a společenství. To znamenalo, že jsme měli nějaké objektivní, vnější normy, podle kterých se daly rozhodovat spory mezi lidmi. Nyní naše kultura říká, že pravdu nacházíme uvnitř sebe; říká se nám, abychom „žili svou pravdu“ a nikdy neobětovali své štěstí a vnitřní touhy pro někoho jiného. V lepším případě je to nezdravé, v horším útlak. Manželství však takovou vzájemnou oběť vyžaduje každý den. Není tedy divu, že manželství a také plození dětí je v naší kultuře na ústupu.
Co by měli manželé dělat, když se jim partner rychle omlouvá, ale ke skutečnému pokání nedochází (rok co rok pokračuje ve stejných vzorcích chování)?
Tim: Příliš rychlá omluva může být pro vás způsobem, jak utišit svého partnera, kterému bylo ublíženo. Může to být způsob, jak mu zabránit, aby mohl vysvětlil, jak mu toto chování ublížilo. Rozpoznání tohoto chování by mohlo pomoci nastartovat proces skutečného pokání. A opravdové pokání není, abychom parafrázovali Richarda Sibbese, „malé svěšení hlavy, ale postoj srdce, dokud vám samotný hřích není odpudivější než jeho následky“. Skutečné pokání umožňuje vašemu srdci pocítit, jak hřích zarmoutil Boha a vašeho partnera. A to vždy vede k nějaké změně. Pokud taková změna nepřichází, zvažte návštěvu pastora nebo poradce, který vám může pomoci.
SOUVISEJÍCÍ – Tim Keller o úpadku a obnově americké církve (část 2)
Co je na komplementárním (komplementarismus je teologický směr, který učí o odlišných rolích muže a ženy) manželství tak krásného?
Kathy: Všechny Boží plány jsou krásné – někdy složité, obtížně zvládnutelné a ovlivněné hříchem, ale přesto nádherné. V manželstvích, která přijímají Boží záměr, můžete oba „hrát Ježíšovu roli“. Manželům je řečeno, aby napodobovali Ježíše jako vůdce služebníků, který půjde do všeho, dokonce i na smrt, aby sloužil a z hříchu obmyl svou nevěstu (Ef 5). Manželky mohou vzhlížet k Ježíši tak, jak byl uctíván ve 2. kapitole listu Filipanům – podřídit se v plném vědomí své rovnosti.
C. S. Lewis o tom mluví (aniž by použil slovo „komplementarismus“, které tehdy ještě nebylo zavedeno) jako o tanci. Uznával, že aby se zabránilo útlaku, který je pro hříšníky tak přirozený, je někdy nutné mít jednopohlavní „zaměstnance“, „voliče“ nebo „občany“. Ale i když je někdy nutné nosit „uniformu“ genderové neutrality, je to nutné tak, jako je nutná medicína – není to jídlo. Lewisovy rozsáhlé úvahy o slávě genderových rolí nejlépe najdete ve scéně korunovace v knize Perelandra.
Jakou radu byste dali rodičům malých dětí, kteří se snaží rozvíjet své manželství uprostřed tohoto chaosu?
Kathy: O nejlepším postupu, o jakém jsem kdy slyšela, jsem se nedávno dověděla od mladého páru s několika dětmi předškolního věku. Každý večer si vyhradili dobu od 21 hod do 21.30 (i po telefonu) jako „čas na povídání“. Ne na hádky nebo domácí záležitosti, ale na povídání. „Na co myslíš? Jak se cítíš? Co se děje mezi tebou a Bohem?“
Podle jejich slov to změnilo pravidla hry. Soustředěná pozornost je to, po čem všichni toužíme. Víme, že bychom ji měli věnovat svým dětem, ale někdy ji nezaregistrujeme jako stejně důležitou, kterou bychom měli věnovat svému partnerovi.
Život je náročný a naše týdny jsou plné aktivit. Jaké každodenní a týdenní návyky praktikujete vy dva, abyste zajistili, že budete v manželství ctít Boha?
Kathy: Před lety jsme se začali společně modlit jako poslední věc, kterou děláme večer před spaním. I když je Tim na druhém konci světa, zavolá nám, abychom se mohli pomodlit. Nemáme stanovený program ani délku trvání – někdy je to cokoli, co nám leží na srdci, nebo chvála za přijatou milost, nebo cokoli, co nás napadne. Ale modlíme se. Nemůžete společně předstoupit před Boha s hněvem v srdci. Kromě toho si navzájem pomáháme v našich projektech a službách, radíme si a snažíme se všechny rady, které dáváme druhým, aplikovat na sebe!
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Zdroj: The Gospel Coalition Datum: 11. května 2023 Foto: screenshot YouTube – Tim Keller s manželkou Kathy