Martfeld – Centimetr po centimetru přesunout zhruba dvacetitunovou konstrukci hrázděného domku z doby německé reformace o 140 metrů byl úkol, s nímž se tři dny potýkali tesaři v dolnosaské obci Martfeld na severu Německa. Unikátní není jen přemístění domu, který místní zkrášlovací spolek zachránil před stržením, ale i to, že ho v roce 1535 nechal postavit první martfeldský pastor Otto Homfeld a že se během let stavba postupně ztratila, neboť ji pohltil jiný dům.
„Bylo to veliké štěstí,“ řekl ČTK architekt a člen zkrášlovacího spolku Martin Tolksdorf o tom, jak lze v jednom domě nalézt úplně jiný. „Jeden odborník, který se o staré hrázděné domy zajímá, požádal tehdejšího majitele, zda by se nemohl podívat dovnitř. Hned si povšimnul, že uvnitř budovy se konstrukce liší,“ uvedl. „Bylo tak jasné, že to je dům, který je uvnitř jiného,“ vysvětlil.
Objev, který učinili archivář a expert na historické zemědělské stavby Heinz Riepshoff s místním obyvatelem Berndem Kunzem před dvaceti lety, mezitím upoutal pozornost místních a také zemských úřadů. Protože ale původní majitel neměl peníze na rekonstrukci, hrozila domu demolice. Spolku se nakonec podařilo dům vykoupit, ale bez pozemku. Letos pak padlo rozhodnutí, že se dům přesune na jiné místo.
Přemísťování domů nebylo v tomto regionu v minulosti nijak výjimečné. Ještě na počátku 20. století byly v novinách běžné inzeráty tesařů, kteří takové služby nabízeli. Naposledy se ale taková akce uskutečnila v 90. letech. A právě tou se inspiroval Tassilo Turner, jehož firma se věnuje opravám a restaurování hrázděných staveb a který přesun dostal za úkol.
„V oboru jsem dvacet let, ale tohle jsem ještě nikdy nedělal. Je otázka, zda to ještě někdy vůbec budu dělat,“ řekl o mimořádné zakázce. „Jsem ale rád, že jsem takovou příležitost dostal,“ uvedl.
Důvody, proč lidé domky přesouvali, byly podle Tolksdorfa různé. „Hospodář měl třeba dva syny a řekl, že dědictví rozdělí. Ty dostaneš kus pozemku a k tomu také stodolu. A syn si řekl, tam je můj pozemek a tam chci mít stodolu, tak si ji vezmu s sebou. Takže nebylo nijak neobvyklé, že si budovu odvalil,“ vysvětlil. „Nebo si hospodář řekl, že potřebuje větší stodolu na stejném místě, kde už stála malá stodola. Řekl si, že tu malou ale bude ještě potřebovat, takže ji přesune jen dozadu, aby měl místo pro tu větší,“ dodal.
Riepshoff poznamenal, že kdysi běžné přesuny domů staví na hlavu celou definici nemovitých věcí, které jsou definovány jako to, co nelze přemístit. „My jsme z immobilií udělali mobilie,“ dodal s použitím latinského termínu pro nemovitost.
K přesunu domu v Martfeldu se nepoužíval žádný jeřáb, ale vycházelo se ze staré techniky, kdy se břemeno sune po dřevěných kulatinách. „To je metoda už ze starého Egypta,“ řekl Riepshoff. V ulici, kde byl asfaltový povrch, bylo možné kulatiny volně pokládat na vozovku, na měkké půdě je však bylo nezbytné podkládat kolejnicemi z fošen. Prkna se používala i k vyrovnávání nerovností.
Oproti původnímu postupu, kdy se využívaly k nadzvednutí stavby jen velké dřevěné šroubovice, použil nyní Turner moderní hřebenové zvedáky. O tažení domu se nepostaraly navijáky s lany, jako tomu bývalo, ale nakladač s vidlicí, který konstrukci po kulatinách popotahoval. Turner neskrýval, že operace je trochu dobrodružná.
„Moc místa tady v ulici není, je tady také plno diváků,“ uvedl. V jednom úseku ho čekal obzvláště úzký prostor, kde posouvaný dům od střechy sousedního domu dělilo jen několik centimetrů.
Po přesunu, na který si Turner vyhradil tři dny od středy do dneška, čeká dům oprava. Trámová vazba dostane výplně, vsazena budou okna a na střechu přijde nová krytina. „Hotovo bude na konci příštího roku,“ řekl předseda martfeldského zkrášlovacího spolku Anton Bartling. „Máme jen tři tisíce obyvatel, ale získáme krásný památník historie reformace,“ dodal. Z domu, který bude vypadat jako v roce 1535, budou výstavní prostory, kde se lidé dozví o přeměně církve i o prvním pastorovi Ottu Homfeldovi.
Heinz-Dieter Freese, který jako pastor v Martfeldu působil do roku 2018, řekl, že je skvělé, že se dům podařilo objevit. V rozhovoru s ČTK též popsal okolnosti vzniku stavby. „Pastor tehdy přemýšlel, jak by zaopatřil rodinu, až tady nebude, až zemře,“ řekl. Po smrti pastora mohla vdova nějaký čas na faře zůstat, pak ale musela odejít. Homfeld proto dům nechal postavit jako výměnek, aby rodinu zaopatřil.
Opravy včetně přesunu vyjdou na 300.000 eur (7,9 milionu Kč), většinu pokryje dotace regionálního rozvojového fondu, hodně peněz poskytli drobní dárci.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 5. prosince 2020 Foto: Wikimedia Commons – Martin Luther