Významný americký historik a náboženský analytik upozornil, že rekordně nízká míra plodnosti ve Spojených státech může znamenat odklon od organizovaného náboženství, stejně jako tomu bylo v Evropě.
Philip Jenkins, který působí jako profesor historie na Baylor University, na svém blogu varoval, že Amerika stojí na počátku rozsáhlého procesu sekularizace. „Spojené státy právě překročily důležitý statistický milník, který, jak se obávám, bude mít obrovské důsledky pro náboženský život národa,“ napsal.
Jenkins uvedl, že míra plodnosti může být vypovídajícím „měřítkem trendů směřujících k sekularizaci“. Na Západě dochází k poklesu náboženství, zatímco obyvatelé oblastí vyznačujících se vysokou plodností mají tendenci být více „horlivými“ a „oddanými“.
Historik podotkl, že po desetiletí měly Spojené státy vysokou míru plodnosti, ta ale v roce klesla až pod 2.0. „Nejprve jsem se domníval, že jde o statistické výkyvy, ale už nikdy se to nevrátilo nad 2.0. A minulý měsíc byla zveřejněny informace z roku 2016: pouhých 1,74 – velmi evropské číslo,“ dodal Jenkins v reakci na nová data. „Můžeme o těchto číslech diskutovat, jsou možné i jiné výklady. Trend ale neklame, klesá strmě dolů,“ napsal.
„Spojené státy se v podstatě neliší od Evropy, v náboženství ani čemkoliv jiném. Následují stejnou cestu, ačkoliv se zpožděním několika desetiletí,“ uvedl Jenkins. Poznamenal však, že ačkoliv může v Evropě sekularizace znamenat odklon od organizovaného náboženství, mnozí nadále projevují „silný zájem o náboženské a duchovní záležitosti“. „To dokazuje především obrovský a stále rostoucí zájem o poutě napříč kontinentem, často k velmi tradičním svatým místům spojeným s Pannou Marií nabízející uzdravení skrze víru. Údajně sekulární Evropa ve skutečnosti prokazuje překvapivý paradox zbožnosti,“ napsal historik.
„Bezpochybně ale vidíme prudký pokles institucionalizované náboženské praxe, tradičních myšlenek o institucionálním a hierarchickém náboženství, vyjádřené například respektováním kněžské moci nebo pravidelné náboženské praxe,“ uvedl Jenkins.
Podle některých průzkumů z posledních let je nejmladší americká generace nejméně křesťansky založenou generací v historii Spojných států. Podle Barna Group jen čtyři ze sta amerických teenagerů zastávají biblický pohled na svět, přičemž 35 procent se považuje za ateisty nebo agnostiky. Za ateisty se označuje dvakrát více příslušníků generace Z než mileniálů. „Generace Z je odlišná, protože vyrůstá v postkřesťanském a postmoderním prostředí, kde se mnozí nesetkali s křesťanstvím nebo církví. To je opravdu významný posun,“ okomentovala změny Brook Hempell z Barna Group.
„V této zemi máme mnoho prázdných církví. Na generaci Z je vidět ovoce, mnozí jsou duchovně nepopsaným listem. Poprvé v historii národa je to stále a stále běžnější,“ dodala Hempell.
Překlad: Kristýna Gillíková Zdroj: The Christian Post Foto: YouTube, Philip Jenkins