Praha – Senát s největší pravděpodobností zamítne zdanění peněžitých náhrad, které církve dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích. Plénu to ve středu doporučil garanční ústavně-právní výbor hlasy všech přítomných členů z koalice i opozice. Stejný postoj zaujal už dřív hospodářský výbor. Horní komora projedná předlohu poslanců KSČM příští středu.
Pokud Senát novelu vetuje, vrátí se k opětovnému posouzení do Sněmovny. Pokud poslanci horní komoru přehlasují, což je pravděpodobné, opoziční senátoři by se obrátili na Ústavní soud. Klub KDU-ČSL a nezávislých v tiskové zprávě oznámil, že už podniká právní kroky a na podnětu soudu pracuje. Podal by jej ihned potom, co by novela platila.
Zdanění náhrad církvím je jednou z podmínek komunistické strany pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Ve Sněmovně pro předlohu hlasovali i poslanci SPD Tomia Okamury.
Výše náhrad je nadhodnocená a vznikla nerovnost s ostatními restituenty, argumentoval před senátory za předkladatele Stanislav Grospič (KSČM). „Myslíme, že je třeba provést alespoň toto narovnání,“ řekl. Odpůrci zdanění poukazovali i s ohledem na smlouvy mezi státem a církvemi na rozpor novely s právním pořádkem, případně na její protiústavnost. Zpravodaj Tomáš Goláň (SEN 21) poukazoval mimo jiné na porušení principu legitimního očekávání. Zdanění náhrad je podle něho politická záležitost.
Předseda výboru Miroslav Antl (za ČSSD) uvedl, že není přípustné jednostranně měnit uzavřené dohody, a další člen výboru za ČSSD Radek Sušil mluvil o nabourávání právního řádu. Michael Canov (SLK) označil za ostudu Sněmovny, že předlohu KSČM schválila. Senátorka KDU-ČSL Šárka Jelínková podotkla, že už není co danit, když církve částky přiznaly už v daňových přiznáních za rok 2013.
Stát by zdaněním mohl podle KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve by musely podle návrhu zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.
Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi podílet?
Autor: ČTK Foto: