Praha – Téma Mariánského sloupu dělí náboženskou obec v České republice. Příkladem tohoto tvrzení je i debata mezi emeritním předsedou Ekumenické rady církví Pavlem Černým a kardinálem Dominikem Dukou.
Oba hosté se spolu setkali v Českém rozhlasu v programu Vertikála a mluvili o znovuobnovení historické památky ze 17. století, která až do roku 1918 stála na Staroměstském náměstí, kdy byla stržena davem.
Kardinál v úvodu řekl, že vůbec netušil, že by debata kolem památky mohla „otevřít staré rány“. To je podle Duky důkazem toho, že mnohé bolesti historie nebyly zahojeny.
Černý argumentoval důležitostí symbolů, která v dnešní době hraje stále větší roli. Připomněl, že jako představitel české ekumeny byl od počátku vtáhnut do celé debaty. Citoval slova kardinála Vlka, který zastával názor, že stavba by nebyla dobrým nápadem pro vzájemné vztahy křesťanů. Dále upozornil na fakt, že Ekumenická rada církví se v celé své historii stavěla proti těmto snahám, právě aby se předešlo zraněním.
Duka oponoval Černému a tvrdil, že neexistuje žádný zápis o tom, že by kardinál Vlk stál proti vztyčení sloupu. V lednu roku 2011 podle pražského arcibiskupa došlo k dohodě, že by se sloup za určitých podmínek vrátil na své původní místo.
V části, kdy Pavel Černý začal mluvit o pochopení mariánské úcty v souvislosti s časem Adventu, který si křesťané připomínali v kontrastu s vyobrazením Marie na historické památce, „kde je jako žena, která dělá zlé věci, která vede boj, která zabíjí…“.
Do toho Černého přerušil Duka a řekl: „Já nemíním pokračovat v tomto programu,“ a vstal od stolu. Při odchodu ještě vytkl Černému, že lituje vzájemné komunikace a obvinil ho z neekumenického chování.
Plán obnovení Mariánského sloupu rozpoutal širokou společenskou diskuzi a zjitřil emoce převážně protestantských křesťanů, pro které byl Mariánský sloup symbolem útlaku a ideologickým znamením poroby českého národa. Na protest proti stavbě sloupu vznikla celá řada petic. Ekumenická rada církví v České republice a Česká biskupská konference založila komisi pro české církevní dějiny 17. století, která bude zkoumat problematická místa českých dějin, jako jsou stavovské povstání, bitva na Bílé hoře a rekatolizace.
Podporovatelé sloupu argumentovali tím, že sloup je symbolem ochrany Prahy během třicetileté války a významnou kulturní památkou. Postavení sloupu na Staroměstském náměstí hned vedle sochy Jana Husa by symbolizovalo smíření mezi katolíky a protestanty. Původní Mariánský sloup byl postaven v roce 1650 a stál na Staroměstském náměstí až do roku 1918, kdy byl stržen davem lidí během protihabsburské demonstrace.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-mn- Datum: 19. ledna 2020 Foto: Wikipedie – Mariánský sloup v Praze na dobové fotografii