„Nehledíme k viditelnému, nýbrž k neviditelnému. Viditelné je dočasné, neviditelné však věčné.“ (2. Korintským 4,18)
Dokud neprožíváme krizi, zvažujeme zřídka skutečnou hodnotu toho, čeho si ceníme, a máme zřídka pochybnosti o svém způsobu vnímání světa. Pokud nás však do hloubky zasáhne bolest, začínáme to, na čem zakládáme svůj život, podrobovat zkoušce. Ať už je to materialismus, snaha cítit se dobře nebo dobře vypadat – instinktivně nám dochází, že by to mělo být něco víc.
Proto je tak důležité, abychom si – dřív než nás utrpení stáhne do bahna bezvýchodnosti—položili otázku: co přetrvá do věčnosti?
Naše kultura nás podněcuje k pravému opaku. Naše společnost oceňuje to, co je tady a teď. Na zítřku nezáleží. Je jedno, co přijde napřesrok – natož za tisíc let. Co záleží na věčnosti, na nebi? Žij pro dnešek!
Bible však v 1. listě Janově 2,17 říká něco jiného: „Svět pomíjí i jeho chtivost; kdo však činí vůli Boží, zůstává na věky.“
Uvažuj, co se děje, když se dostáváme do pokušení: není to jen zápas mezi dobrem a zlem nebo mezi tím, co je a co není nejlepší. Jde vždy o souboj dneška s budoucností. Udělám, co chce Bůh, a budu se později těšit z dobrodiní – nebo udělám, co chci já, a vyčerpám si dobrodiní už teď?
Bible nás učí, abychom „nehleděli k viditelnému, nýbrž k neviditelnému. Viditelné je dočasné, neviditelné však věčné.“ (2. Korintským 4,18)
Otázky k zamyšlení:
- Co způsobuje, že je pro tebe těžké zaměřit při pokušeních svůj pohled do vzdálené budoucnosti – k věčnosti?
- Která rozhodnutí jsou – pokud máš stále na paměti věčnost – podle tebe nejtěžší?
- Jak můžeš jiným pomoci, aby při rozhodnutích brali v úvahu důsledky?
Překlad: Ivana Kultová
Foto: Youtube
Denní úvaha nad Božím slovem © 2017 Rick Warren. Všechna práva vyhrazena. Použito se svolením.