Reese Crane byl závislý na pornografii 35 let. Díky víře překonal svou závislost a v současnosti působí jako křesťanský poradce a vede neziskovou organizaci The Silent Addiction a pomáhá těm, kteří zápasí s pornografií či jinou sexuální závislostí. Crane je šťastně ženatý, žije v USA a má tři děti.
Jak velký je aktuálně problém s pornografií v křesťanské komunitě? Mátě nějaké statistiky?
Problém je to v podstatě stejně velký jako v nekřesťanských komunitách. Celkem 65 % nekřesťanů přiznává, že se dívají na porno minimálně jednou za měsíc. Čím mladší jsou, tím častěji, někteří dokonce několikrát denně. Jako poradce pracuji právě s těmito lidmi.
Statistiky vedoucích křesťanských sborů:
-
Celkem 21 % vedoucích mládeží a 14 % pastorů přiznávají, že aktuálně bojují se sledováním porna.
-
Kolem 12 % vedoucích mládeže a 5 % pastorů říkají, že jsou na pornu závislí.
-
87 % pastorů, kteří sledují porno, se kvůli tomu cítí velmi provinile.
-
55 % pastorů, kteří se dívají na porno, tvrdí, že žijí v konstantním strachu, že budou odhaleni.
-
Naprostá většina náboženských vedoucích, kteří bojují s pornem, tvrdí, že to zásadním způsobem negativně ovlivňuje jejich službu. Není jasné proč, ale tvrdí to dvakrát více vedoucích mládeží než pastorů.
Kdy jste se setkal s pornem poprvé?
Poprvé jsem pornografii objevil, když mi bylo 11. Kamarádi mi ukázali kontejner, kam lidé vyhazovali pornografické časopisy. Jakmile jsem to uviděl, cítil jsem se sexuálně vzrušený. Bylo to v 70. letech, ještě před kazetami a DVDčky, před kabelovou televizí a chytrými telefony.
Kdy jste si uvědomil, že potřebujete pomoc a osvobození od této závislosti?
Vždycky jsem věděl, že to je problém, ale abych byl upřímný, užíval jsem si ten pocit. Nejprve když jsem byl mladší, bylo mi to jedno. Prostě jsem jen nechtěl, aby mě někdo našel, jak si to prohlížím a uspokojuji se.
Jak vám v tomto procesu pomohla víra v Boha?
Byl jsem vychován v křesťanské rodině. Můj otec byl kazatel a moje matka byla následovnice Krista, stejně jako moje sestra a její rodina. Nejprve jsem nevěděl, že je to špatné, protože jsem byl příliš mladý. Jak šel čas, začal jsem si uvědomovat, že nejsem schopný se sledováním porna a sebeuspokojováním přestat. Když začaly být produkovány filmy pro dospělé, půjčoval jsem si je v půjčovně nebo od kamaráda, jehož otec je měl schované ve své skříni. Pak do televize začal přicházet stále sexuálnější obsah. Byl jsem závislý. Pokud jsem neměl co sledovat, provozoval jsem sexuální aktivity se svými přítelkyněmi. Své panictví jsem ztratil v 19 letech s prostitutkou. Jak smutné. Zaplatil jsem, abych vyměnil něco tak posvátného, jako je Bohem daná sexualita, za několik minut potěšení. Připomíná mi to biblický příběh Jákoba a Ezaua, najděte si ho.
V roce 1993, když mi bylo 28 let, jsem dostal nabídku stát se vedoucím chval ve svém sboru. Myslel jsem, že když se na plný úvazek vrhnu do služby, pomůže mi to zvládnout sexuální chování. Jak jsem stárnul, uvědomoval jsem si, že to, co dělám, je hříšné, ale cítil jsem se u toho tak dobře a byl jsem závislý, prostě jsem s tím nedokázal přestat. Myslím, že jsem doopravdy ani přestat nechtěl.
V roce 1995 jsem se oženil a o pět let později se mi narodila krásná holčička. Stále jsem tajně sledoval porno na počítači, když byla manželka v práci. Ale pak se stala tragédie. Jedna moje kamarádka začala chodit do naší církve. Byla velmi atraktivní a já jsem velmi bojoval se sexuálními pocity vůči ní. Bylo to těžké. Dokonce jsem i přiznal, co k ní cítím, a doufal, že to přinese světlo a pomůže mi to s těmito pocity skoncovat. Závislost ale byla příliš silná, takže jsem si s ní nakonec začal aférku. Po několika měsících jsem byl požádán, abych odešel ze své služby. Rozvedl jsem se a opustil své dvě malé děti. Všechno jen kvůli tomu, že jsem nikdy nebyl sexuálně spokojený. Jak plytké to je? Ale stále jsem ještě nenarazil na dno. Sledoval jsem porno dalších 10 let. Začal jsem sledovat velmi extrémní porno. Odporné věci jako kálení nebo pohlavní styk se zvířaty.
Jednoho dne jsem se setkal s Ježíšem. Právě jsem se dodíval na sérii videí. Jak jsem se dával do pořádku, cítil jsem to stejné, jako už tisíckrát před tím – hanbu, vinu, strach. Stejně jako vždycky jsem se modlil k Bohu, aby mi odpustil můj hřích, tentokrát to ale bylo jiné. Slyšel jsem Boha, jak říká: Tohle je naposled – tak moc tě miluji a mám toho pro tebe připraveného tolik, ale pokud budeš pokračovat s tímto dvojím životem a budeš i nadále mým následovníkem, ale zároveň následovníkem svých vlastních tělesných tuh, už tě nebudu moct vzít tam, kam chci, abychom spolu šli.
To mě vyděsilo. Z mnoha důvodů jsem Boha nikdy nevnímal jako milujícího Otce. Teď ale ano. Stalo se to v roce 2011. Ten den jsem přestal sledovat porno a už jsem se k němu nikdy nevrátil. A Bůh mě věrně uzdravil a vedl mě k lidem, kteří jsou zničení a žijí pod klamem pornografie, abych jim pomohl se také uzdravit. Je to stejné, jako s heroinem nebo alkoholem. Je to jen útěk před bolestí, který se stává závislostí. (Bolest, odmítnutí, zneužití, trauma, to jsou ty skryté problémy. Porno a sexuální závislost jsou symptomy.)
Proč jste se rozhodl začít se službou křesťanům bojujícím s tímto problémem?
Hned jsem chtěl začít pomáhat, protože jsem věděl, jak velký je to problém pro miliony lidí – ale nebyl jsem ještě duchovně připraven. Měl jsem mnoho odpovědí, ale nebyl jsem dostatečně uzdravený, abych jim mohl pomoci. Po několika letech jsem v roce 2014, poté, co jsem dostal titul v duchovním poradenství, založil The Silent Addiction. Mám také certifikát pro poradenství v oblasti sexuální závislosti.
Jak vaše služba vypadá? Sloužíte celým Spojeným státům?
Mou hlavní aktivitou je pomáhat lidem skrze poradenství. Pomáhám jim si uvědomit, jak závislost ubližuje jejich životům a rodinám, pomáhám jim to překonat. Využívám klinické znalosti i křesťanské principy. Mohu poskytovat poradenství pouze ve státu, kde žiji, což je Pensylvánie.
Zároveň se ale snažím upozorňovat na problém sexuální závislosti a nebezpečí pornografie. Pornografie je přímo spojená se sexuálním obchodováním, takže čím více využíváme porno, tím víc životů riskujeme kvůli sexuálnímu zneužívání a otroctví. Pomáhám manželstvím, která trpí, protože se ženy cítí podvedeny svými manželi, kteří slíbili, že jim budou věrní. Konzumací porna nacházíme sexuální uspokojení jinde a sdílíme svou sexualitu s jinými. Takhle nevypadá zachovávání slibu, i když se to děje jen na obrazovce počítače nebo mobilu. Ježíš lidem říkal: Tvrdíte, že jste nezcizoložili. Já vám, ale říkám, že pokud jste se podívali na jinou ženu s chtíčem ve svém srci, zcizoložili jste.
Teď začínáme s „víkendy čistoty“, které pořádáme pro celé Spojené státy, ale i Evropu, kde je moje srdce!
Spolupracujete s jinými podobnými službami?
Ano. Spojil jsem se s místními tady v Pensylvánii, co se týče pomoci lidem s pornem a sexuální závislostí, také jsem v kontaktu s lidmi, kteří jsou aktivní ve snaze ukončit sexuální obchodování. Doufám v rozvinutí spolupráce s Natashou Schoultz, která pracuje pro Operaci Mobilizaci v Praze. Je to úžasná žena, která se snaží zastavit sexuální obchod. Bylo skvělé si poslechnout její příběh, letěl jsem do Prahy, abych se s ní setkal a mohl si toho poslechnout víc o její práci. Úžasné!
Co by měli pastoři a vedoucí dělat, aby pomohli svým členům zlomit tuto závislost?
Zaprvé, mnozí pastoři se musí ujistit, že oni sami jsou svobodní od této závislosti. Lidi můžete vzít jen tam, kde jste sami byli. A pokud jste nezažili vítězství, jak k němu můžete vést jiné?
Zadruhé, pastoři a vedoucí potřebují vytvořit kulturu porozumění a přijetí, protože tato závislost je globální. Není to jen několik málo míst. Tolik lidí se potýká s touto závislostí a vedoucí je musí milovat, aby mohli být uzdraveni. Pokud je vám 65 nebo méně, pravděpodobně jste se setkali se sexualitou prezentovanou skrze časopisy nebo videa a telefony. Velmi často vedení církví neví, co dělat, když to vyjde na světlo. Obvykle je požádají, aby opustili církev. To ale není Ježíš! To je duchovní zabití. Často je mnoho těch, kteří se potýkají nejen s pornem, ale potřebují ještě něco víc, protože mají poměr nebo chodí za prostitutkami. To, že plně nerozumíte problému, neznamená, že se těch lidí prostě zbavíte. Znamená to, že se dozvíte víc o jejich boji, zatímco s nimi pláčete, doprovázíte je a neopustíte je, dokud se nenaučí sami létat. To je reálný Ježíš!
Vedoucí i členové sborů musí být otevření. Otevřenost je jediný způsob, jak dosáhnout plného uzdravení. Být upřímný o tom, kde se nacházíte na své cestě za svobodou. A ne ta soudící otevřenost, která trestá. Některým to trvá roky, protože chemie v jejich mozku je na tu závislost zvyklá. Čas od času znovu klopýtnou. Je to propojené s instinktem přežití. Není to jen o tom, že se při tom cítíte dobře, pro mnohé to znamená: Když to nebudu dělat, zemřu. Chvíli to trvá, než se dostanete přes překážku, pak ale máte větší šanci se úplně dát do pořádku. Dlouhodobé spojení a otevřenost spolu s láskou, přijetím a vedení lidí směrem k Ježíši Kristu, který doopravdy uzdravuje naše duše. To je to, co přinese trvalou změnu.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: Michal Nosál Foto: CC Search