Když se manžel Susie Jenningsové v roce 1993 zabil, nedokázala vidět žádnou budoucnost.
„Policista zjistil, že Davidovo tělo bylo v hluboké rokli 30 dní poté, co zmizel,“ řekla Susie Jenningsová v rozhovoru pro The Christian Post. „Po letech utrpení psychickou nerovnováhou, která způsobila těžkou depresi, se zastřelil.“
„Na Davida jsem byla hrozně naštvaná, že mě opustil. Ten týden měl zpívat v kostele; byl spasen jako malý chlapec. Ale nemoc mně ho vzala. Pohřbili jsme ho tři dny před mými narozeninami.“
Krátce po ztrátě svého manžela přežila Susie Jenningsová zničující autonehodu a několik měsíců zůstala ležet bez pohybu. Během té doby její soused spáchal sebevraždu.
„V tu chvíli se můj hněv zaměřil na Boha,“ řekla. „Ale jednu noc mi dal sen. V něm jsem viděla, jak jsem zaklepala na dveře svých sousedů a řekla jim o Ježíši. To ráno jsem se probudila a rozhodla jsem se žít pro rozdávání radosti. Řekla jsem: „Bože, co pro Tebe můžu udělat?“
Při jízdě domů z bohoslužby ze sboru v Dallasu v listopadu téhož roku uslyšela Susie Jenningsová hlas, který jasně řekl: „Podívej se na levou stranu.“ Viděla tam více než 100 mužů, žen a dětí žijících v lepenkových krabicích.
„Hlas mi řekl: Půjdeš tam a budeš těmto lidem sloužit, vzpomínala si na své povolání ke službě. Řekla jsem: Ne, ne. Ne tito lidé. Nemám ráda lidi bezdomovce. A Bůh řekl: Ty ses ptala. Musíš jim donést deky.“
Susie Jenningsová jako dítě nenáviděla, když její matka sloužila bezdomovcům v místní komunitě. „Když jsem byla malá, maminka dávala bezdomovcům a chudým jídlo v naší kuchyni, neměla jsem to ráda,“ přiznala. „Neměla jsem ráda tyto špinavé lidi, kteří zabírali můj prostor a jedli mé jídlo a chodili do mého domu.“
Ale poté, co uslyšela Boží hlas, který k ní zazněl v roce 1993, Jenningsová řekla, že ji okamžitě usvědčil: „To je důvod, proč říkám lidem: Neptejte se Boha, co pro Něho můžete udělat, pokud nejste připraveni, protože vás vezme z vaší komfortní zóny, Mně to udělal. Pán mě zavedl ke skupině lidí, které jsem neměla ráda, a to všechno začalo v kuchyni mé mamky.“
Pak Susie Jenningsová, vrchní sestra v nemocnici, začala kupovat přikrývky a požádala ostatní, aby jí pomohli koupit ještě větší množství. Přikrývky byly rozdávány s poselstvím evangelia, jídlem a láskou. Při více než jedné příležitosti zůstala přes noc s bezdomovci, kdy naslouchala jejich životním příběhům.
V roce 2001 se Susie Jenningsová rozhodla udělat krok víry a sloužit Bohu a své komunitě na plný úvazek. Následně spustila službu Care International. Dnes tato křesťanská nezisková organizace slouží tisícům bezdomovcům a nízkopříjmovým rodinám v oblasti Dallasu a na dalších místech po celém světě.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi.
-mn- Foto: