Už když jsem dostal recenzní výtisk, byl jsem upozorňován, že jde o knihu kontroverzní. A po přečtení zhruba třetiny jsem toto mínění mohl potvrdit. Nevím, jak vy, ale já mám k biografiím ambivalentní vztah. Říkám si, že mě vlastně nezajímají, a většinou jsem je četl, jen když jsem byl někým blízkým požádán o recenzi. Nicméně jakmile jsem se do knihy začetl, zpravidla mě „chytla“. Patrně už od Čapkova románu „Obyčejný život“ mi mohlo být jasné, že žádný život není obyčejný. Každý život je drama a v každém o něco jde. S touto knihou to nebylo jinak.
Jedná se o autobiografii Daniely Husnik Wilsonové, která v současné době žije ve Spojených státech se svým třetím manželem. Původem je ovšem z Prahy a dětství a dospívání prožila v Československu. Její otec a starší bratr emigrovali v srpnu 1968 do Kanady; to bylo Daniele pět let. V roce 1982 dostala povolení otce navštívit a odlétala za ním rozhodnutá zůstat na západě. Odtud název knihy Na obou stranách železné opony.
V roce 1985 nastaly v jejím životě velké změny: Provdala se za muslima, který nenáviděl bělochy a křesťany (ačkoli jeho matka byla věrná křesťanka), sama přijala Pána Ježíše Krista jako svého Spasitele, a narodila se jí dcera Daniela Petra. Manželství se po čase rozpadlo, Daniela se přestěhovala, vstoupila do nového vztahu, který se opět rozpadl, ačkoli se z něj narodil syn Nathan Christopher. Roku 2005 potkala svého současného manžela Jamese.
Patrně už tušíte, proč je kniha kontroverzní. Autorka se stala křesťankou, nicméně i ve svém novém životě udělala celou řadu katastrofálních rozhodnutí. A to i přesto, že zřejmě po celou tu dobu milovala Písmo (kniha je přímo prošpikována biblickými citáty) i Pána Ježíše.
Možná si někdo řekne, proč číst knihu o životě, ve kterém bylo tolik proher. Autorka ovšem sebe samotnou nijak neomlouvá. Ví, že špatná rozhodnutí byla špatná rozhodnutí. Ví, že ublížila svým dětem.
Reklama
A pak jsem se zamyslel nad svou pastýřskou praxí. Vždyť se celá desetiletí věnuji všelijak padajícím křesťanům. Jejich životy jsou vlastně velmi podobné životu Daniely Husnik Wilsonové. Daniela vyrůstala bez otce od svých pěti let. Když se pak v Kanadě setkali, měli z toho velkou radost, ale moc si neporozuměli. Ještě v Československu se Daniela pokusila o sebevraždu. Zkrátka v okamžiku, kdy se obrátila, měla za sebou život plný zmatku a beznaděje. Jako tolik jiných lidí, kteří vyrůstali bez otce v komunistickém Československu.
Pokud obrácení ke Kristu člověka „zastihne“ v takovém stavu, jeho život se sice začne měnit, nicméně nebývá to jako lusknutím prstů. Když člověk uvěří v Ježíše, není tím rázem uzdraven vztah k otci. Nového křesťana čeká poměrně dlouhá a někdy strastiplná cesta, kdy jednak vyznává své hříchy, jednak odpouští svým nejbližším, jejichž život bez Boha je nemohl nepoznamenat. Autorka o tom píše: „Ten den, kdy jsem se sklonila před Pánem a vysypala na Něj vše, co mi kdy rodiče provedli, byl dnem, kdy jsem cítila, že ze mě spadlo veliké břímě.“ (str. 125)
Aniž to možná bylo autorčiným záměrem, kniha jako by podtrhovala, jak je třeba po obrácení promodlit a vyčistit vlastní život. Sama na jednom místě píše: „Práce ani činorodost nedokážou potlačit nevyřešené věci.“ (str. 85)
Kniha má podtitul „Prozřetelnost odhalena“. Když se autorka dívá zpětně na svůj život, nachází v něm Boží věrnost. Z jejího hlediska na knize nejsou důležité její pády, ale naopak Boží věrnost. Je vidět, že přes všechny pády, a to i v novém životě, který od Boha přijala, se nakonec postupně proměňuje a připodobňuje Kristu.
Nakonec mě kniha vedla k obecnější úvaze: Ať se nám to líbí či nelíbí, lidé, kteří dnes přicházejí ke Kristu, jsou mnohem rozbitější než dříve. Já to znám jako pastýř, ale vědí o tom své i psychiatři. Když jsem byl před několika lety pozván, abych přednášel na jedné psychiatrické konferenci, přišla na to řeč. Jeden z nich mi řekl: „Pokud v padesátých letech minulého století bylo možno diagnostikovat asi pět procent lidí jako mírné neurotiky či psychotiky, pak dnes je to čtyřicet procent.“ Představy o vztazích, které někteří lidé mají, jsou skutečně životu nebezpečné. Pro církev je to obrovská výzva. Nicméně zoufat si nemusíme. Duch svatý si poradí s každým – jen když je člověk ochoten činit pokání.
Kniha má 203 stran, vydal ji Křesťanský sbor Ostrava-Kunčičky v roce 2017 a prodává se za 150 Kč.
Autor: Dan Drápal
Dan Drápal
9. října 2017