Nejdřív bych chtěl říct, že nemám nic osobního proti žádnému kandidátovi, který se letos ucházel o hrad. Jsou to všichni jistě zajímaví lidé, každý je v něčem úspěšný a nadaný. Bůh je miluje, takže kdo jsem já, abych na ně kydal špínu. Kéž by to nedělali ani jiní křesťané.
Ale… Teď už k té mé volbě. Miloš Zeman pro mě zdaleka není ideálním kandidátem. V uplynulých letech (a hlavně v tom roce posledním) jsem byl jeho chováním tolikrát zhnusen, až jsem zvažoval, že ho za žádnou cenu znovu volit nebudu. Vadí mi na něm jeho často přehnané buranství, kterým rád provokuje. Mám rád srandu, drsnou srandu, sarkasmus a černý humor, snesu hodně. On ale, jako hlava státu, přestřeloval i u mě. Co mě štve (nebo štvalo) ještě víc, je jeho (zdánlivě) bezmezná podpora Babišovi. Z tohoto důvodu ho odmítá volit většina lidí, kteří mu před pěti lety vhodili svůj hlas, ale teď se rozhodli jinak. Což je pochopitelné. Ale… Zeman byl a je pragmatik. Spojenectví s Babišem je evidentní, důvod však bude čistě sobecký. Z minulosti víme, že tito dva nebyli dobří přátelé, naopak. Jejich společenství je čistě účelové – mají společné „nepřátele“. Tím, jak se volba prezidenta blížila, začala se tato dvojčata osamostatňovat. Pokud Zeman vyhraje, už nebude Babiše potřebovat vůbec k ničemu, naopak, Babiš ho bude potřebovat nutně. Co to znamená? Že Zeman bude moci více prosazovat to, co chce on. Z minulosti víme, že Zeman nemá problém zbavit se těch svých spolupracovníků či spojenců, kteří už pro něho nejsou výhodní, či je již nepotřebuje. Netvrdím, že je to morálně v pořádku, ale tak to prostě je. Vzpomeňme na Šloufa, který mu pomohl vyhrát kampaň a stát se premiérem a za pár let u prezidentské volby neměl být vpuštěn ani do volebního štábu k oslavě vítězství. A co tím chci říct? Že to spojenectví nebude tak silné a neotřesitelné, jak se může zdát. To neznamená, že mě to neštve. Štve, hrozně moc.
Úřad prezidenta je politická funkce, měl by ji zastávat politik. Proč? Protože jedině pár let strávených ve vrcholné politice člověka „svlékne do naha“. Opozice dělá vše pro to, aby našla jakoukoli špínu, a zpravidla ji také najde. Tato špína a nedostatky se mimo politiku nemohou projevit. To ale platí i o pozitivních vlastnostech, o odvaze. Něco jiného je povídat v televizi, ale jednat za celý národ a ochotu nést za své jednání odpovědnost (a potom být opět zvolen) je věc druhá. O špíně, ale i prověřených kvalitách současného pana prezidenta víme moc dobře, víme co od něho čekat. Od pana Drahoše to nevíme, můžeme jen předpokládat. Máme, v současné situaci ve světě, ten komfort „předpokládat“? Nechat se překvapit? Zastane se „nás“ v těch nejdůležitějších (řekl bych až životně důležitých) tématech? Bude ho slyšet? Má takovou odvahu?
Reklama
Když zvolím Zemana, vím, že tím volím člověka, který je hlasitým kritikem islámu. Nebojí se nazývat věci pravými jmény v této otázce, raději řekne pravdu, než aby byl korektní a neubíral si před světovou politickou reprezentací body.
Když zvolím Zemana, vím, že udělá vše pro to, aby na naše území nebyli přijímáni ilegální ekonomičtí migranti, jejichž část (a je úplně jedno jak velká) by v naší zemi vytvořila podhoubí radikálního islámu.
Když zvolím Zemana, vím, že volím člověka, který si uvědomuje (alespoň aktuální) problémy eurozóny. A jak říká, dokud bude Řecko a další jižní země Evropy potenciální hrozbou, nedoporučuje nám přijetí eura. Tyto země budou hrozbou vždy. Když problémy vyplují na povrch, EU vytiskne víc peněz a náplastí „zalepí“ tepenné krvácení. Aby se o problému příštích pár let (v lepším případě) nemluvilo.
Když zvolím Zemana, vím, že má mnohem bližší názory mé víře ohledně potratů. Jak řekl kandidát Fischer, toto není banální otázka. Toto je otázka života a smrti.
Když zvolím Zemana, vím, že volím známého přítele Izraele a židovského národa. Jeho postoje v této otázce nejsou vůbec samozřejmé. Co z toho má? Proč si takto zbytečně ubírá body u světové politické reprezentace? Česká společnost je spíše proizraelská, ale když dojde na věc, lidem je to vlastně úplně jedno – toto vystihl Babiš a raději se chtěl svou nepodporou k přesunutí české ambasády zalíbit EU představitelům. Co (nebo spíše kdo) by asi tak mohlo Zemana k této neobvyklé podpoře Izraele vést?
Reklama
Ve většině těchto, pro mě nejdůležitějších, otázek pro mě pan Drahoš představuje buďto pravý opak, nebo v lepším případě nepředstavuje nic.
Chování pana Drahoše na hradě by bylo jistě důstojnější, choval by se slušně a odhadnutelně a nedělal by „ostudu“. Myslím, že bychom o něm téměř nevěděli. To je ale asi tak všechno. Pokud někdo argumentuje tím, že jeho zvolením zastavíme Babiše, není to pravda. Ještě před jeho případným nástupem, bude ke druhému pokusu o sestavení vlády jmenován opět Babiš, pokud Zemanovi ukáže deklarovanou podporu 101 hlasů. No a případný třetí pokus bude mít v rukou předseda sněmovny (Vondráček z hnutí Ano). Takže i kdyby Drahoš chtěl, Babiše v získání důvěry pro jeho vládu nezastaví.
Stejně jako u zvolení Trumpa prezidentem USA si myslím, že zvolení Zemana nám pomůže o chviličku oddálit ty nadcházející časy, o kterých my křesťané víme, a které musí přijít…
Proto budu volit Miloše Zemana. Kéž bych těmito řádky někomu pomohl rozhodnout se. A vás, kteří to vidíte podobně, prosím, nebojte se o tom nenásilně informovat své okolí. Myslím, že nejde o málo. Šťastnou a hlavně svobodnou volbu přeji.
Autor: Jakub Kolinger, je členem křesťanského společenství Archa víry v Příbrami Foto: CC Search
Jedná se o osobní názor, stanovisko autora článku nemusí vyjadřovat názor redakce