J.T. Reeves, student Wheaton College, a jeho přátelé se na podkladě zpráv o duchovním probuzení v areálu Asburyho univerzity na toto místo vydali. O osm měsíců později požádala síť evangelikálních a reformovaných církví The Gospel Coalition Reevese o rekapitulaci účinků, které tento zážitek v životě jeho a jeho studentských přátel zanechal.
Od loňska se mne často někdo táže, jak to vše proměnilo můj život. Jenže jak definovat Boha slovy? Je žalostně těžko postižitelný. Nechci zde tedy to vylití Ducha popisovat, jen vám pomoci, abyste si je spolu se mnou představili.
Bombardování sekularismem
Představte si, že jako já vyrůstáte v sekulárním ovzduší podobném útočícímu hurikánu, které vám víru systematicky odbourává tak, že si ji už ani neuvědomujete. I kdyby došlo k zázraku, byli byste pravděpodobně příliš rozumářští – nebo cyničtí, abyste v něj uvěřili.
Ještě před dospíváním vás přebujelý individualismus násilně vtlačil jako nějaké cirkusové zvíře do klece a vrazil vám do ruky chytrý telefon, abyste si mohli namlouvat, že nejste osamělí. No, tak ten mobil používáte. A on občas i funguje.
SOUVISEJÍCÍ – Chcete zasáhnout svět? Evangelizujte církev
A když nefunguje, narůstá ve vás úzkost a obklopujete se ještě dalšími hradbami. Takže vás nikdy nikdo nevyzve – pardon, nepozve – k seznámení s hloubkou živého Boha. Postmoderní nátlak nenátlaku brání lidem klást obtížné otázky.
A tak se váš život zploští do virtuálna. Božstvem vašeho života, které nemá konkurenci, je zábava. Monopolními pány vaší pozornosti (vašeho uctívání) se staly algoritmy, přesné návody, jak postupovat pro dosažení toho, co hledáte.
Občas se zkoušíte z toho bludného kruhu vymanit, jenže život utíká tak rychle, že to je, jako kdybyste se pokusili výskokem z rozjetého sportovního auta přistát rovnýma nohama na pevné zemi.
„Křesťanská“ generace Z
„Křesťanská“ v tomto případě znamená hlavně, že neděláte nic z toho, co jsem právě popsal. A vy to víte, pročež se ze všech sil a poctivě snažíte nic z „těch“ pro vás tak hrozivých věcí nedělat. Jenže se jim nevyhnete.
Nakonec je pro vás těžké si vůbec představovat, že jste křesťané.
SOUVISEJÍCÍ – Věnujte se duchovní službě dětem. Je to důležitější, než si myslíte
Modlíte se tedy, ať se vám Bůh dá poznat lépe. Neočekávaně se doslechnete o něčem, co se prudce šíří – a on vám to je divoký uctívací průlom na nějaké vysoké škole v zastrčeném Kentucky.
Nejdřív si řeknete: ne, tam rozhodně jet nemohu. Pak na vás ale kamarád spustí: „Co máš zrovna tak důležitého na práci?“ Něco jako nátlak. Jenže víte, že má pravdu, takže už po půlhodině trčíte v Hondě Civic a sedm hodin se trmácíte kdovíkam, a potom kdovíkde ubytujete.
Dorazíte, a jste plni skepse: přijde vám to ujeté. Proč se každý obrací k „vám všem“? To nezní jako barnumská reklama na TikToku. Tu znáte.
Jenže cosi vás nutí se tu zdržet…
Pár lidem to zabere několik hodin, mnohým několik dní: vám několik neděl. A po dalších týdnech uctívání a modliteb na vaší vlastní univerzitě z vás spadne to zastření mysli, které vás zahalovalo celé roky. Tvář Ježíše Krista se stává o kus jasnější, a vy a kamarádi na sebe vrháte tázavé pohledy: jak je možné, že jsme si té její neodolatelné krásy nepovšimli dřív?
Nebo možná povšimli, ale nejednali podle toho.
Sláva svědectví
Dosud jste nevěřili v zázraky, ale někteří z vašich přátel měli zážitek s lékařsky nevysvětlitelnou drogou. V Písmu jsou ale, jak se zdá, zázraky od všemocného Boha děsivě normální. Takže teď už abyste se bez výmluvy začali modlit za nemožnosti (Marek 11,23).
Předmětem veškeré touhy se vám stává uctívání. Individualismus bledne – vždyť zjišťujete, že už nepotřebujete nic předstírat: nejste sami! Váš Přítel vás dostal z klece, stáváte se zranitelnými a jste schopni vyznávat věci, u nichž byste to nikdy nepovažovali za možné (Jakub 5,16).
Brzy se rozplývá veškerá úzkost a přátelé vašeho Přítele se navzájem vyzývají – ne, zvou – na každodenní setkání s Ježíšem z Nazaretu. Celonoční modlitby (Lukáš 6,12), dny spontánního uctívání (Žalm 27,4) a přímluvy provázené slzami (Filipským 3,18) už pro vás nejsou něčím cizím; vnímáte je jako cosi překvapivě přirozeného.
Chuť na zábavy vás přešla. Zajdete do studovny a najdete tam kamarádku, která říká s provinilým pohledem: „To je hrůza!“ „A co jako?“ „Mám tolik učení – jenže já ne a ne přestat číst Bibli!“ A vy se smějete, protože vás to zrovna ponoukalo s četbou skoncovat (Exodus 27-30).
Pauza
Jak je to dávno, co se vám chtělo číst Exodus 27-30?
Jenže se vám dal poznat Milenec vaší duše. Vstoupil do vašeho oparu uspávajícího naočkování a vzal vás za ruku. Jeho slova vás okouzlují. Už dříve jste věděli, že lepším prostředkem je on, ale nikdy jste mu nevěnovali čas a pozornost, které by vám pomohly to vědění prakticky zakusit.
SOUVISEJÍCÍ – Jak Asbury University zvládla potenciální úskalí slávy probuzení
Změněná představivost
Mluvil jsem s různými studenty z různých univerzit. Naše setkání s Duchem svatým na jaře 2023 se sice důkladně lišila, zápis shrnutí však byl u většiny z nás přesně týž.
Asburské vylití Ducha bylo něco jedinečného. Nedošlo k obrácení davů, k hromadnému pokání a k výpravám celých zástupů na misii. Bylo to spíše něco jako jemná a sladká píseň pro lidi hledající Boha – pozvání, abychom svou pozornost a uctívání obrátili k němu jedinému, který si to od nás zaslouží.
Nad proudem řvoucích algoritmů nám žárlivý Bůh šeptal: Budu od vás žádat víc, než se vám kdy snilo, že byste měli dát. A až potom vám dám víc, než se vám kdy snilo, že byste mohli žádat.
Chcete-li vědět, co se v nás opravdu změnilo, je odpověď jednoduchá:
Bůh změnil veškerou naši představivost.
A žijeme ve víře, že v tom bude pokračovat.
Autor: J.D. Reeves Překlad: Ivana Kultová Zdroj: The Gospel Coalition Datum: 27. října 2023 Foto: Asubury University
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
