Pětileté děti letos v září poprvé povinně nastoupily do mateřských školek a ke klasické devítileté docházce tak nově přibyl rok předškolního vzdělávání.

Novinka má pomoci především zanedbávaným dětem ze znevýhodněného prostředí. Ty do prvních tříd přicházejí často nepřipravené, bez základních sociálních a hygienických návyků. Komplikují práci pedagogům, kteří je musí učit triviálním dovednostem. Takto zanedbávaných dětí v České republice žije zhruba čtyři procenta. Rodičům, kteří nepošlou předškoláky do mateřské školky, nyní hrozí až pětitisícová pokuta.

Novela v posledních měsících vyvolává mnoho vášní, většina rodin ale změnu zákona vůbec nepocítí. Devadesát procent předškoláků bylo zapsáno do mateřských školek ještě před zavedením povinné docházky a mnoho rodičů tam dobrovolně posílá i mladší děti. Absurdní ale je, že zákon komplikuje život právě těm, kteří se dětem věnují nad rámec dnešního standardu. Rodičům, kteří se chtějí o přípravu dítěte postarat sami a měli by být státem podporováni, ne zavalování dalšími zbytečnými povinnostmi.

Pokud rodiče z jakéhokoliv důvodu neplánují předškoláka do školky posílat, musí jej zapsat k individuálnímu vzdělávání. Vzniká tak naprosto zbytečná administrativní zátěž jak pro rodiny, tak i samotné školky a obce, které dohledávají nezapsané žáky. Rodiče by měli individuální vzdělávání předem ohlásit a zdůvodnit. A ani tak se dítě školce zcela nevyhne – musí dorazit na povinné „přezkoušení“, během kterého učitelé ověří, zda rodiče jeho přípravu nezanedbávají. Dítě by mělo dokázat, že ovládá stejné dovednosti jako ostatní předškoláci. Co přesně ale školka bude kontrolovat, není jasné. Sami ředitelé často neví, z čeho a jak individuálně vzdělávané žáky zkoušet.

Problém budou mít navíc i rodiče, kteří pracují na směny či mají poloviční úvazek a jsou zvyklí posílat dítě do školky jen na dva nebo tři dny v týdnu. Nově by v zařízení mělo povinně strávit každý všední den minimálně čtyři hodiny. Záleží na benevolenci školky, zda bude ochotná přivírat oči a tolerovat volnější režim.

Trend formálně přesouvat na úroveň institucí to, co by mělo být přirozenou zodpovědností rodičů, je znepokojivý. Rodinám dává signál, že nejsou dostatečně kompetentní a kvalifikované vzdělávat a vychovávat vlastní děti. Zodpovědnost přechází z rodičů na pedagogy a pro rodiče je ponižující, když jsou kontrolování, zda je jejich výchova dostatečná. Už jen fakt, že musí ve formuláři zdůvodňovat, proč si dítě nechávají doma, je dostatečně bizarní.

Ačkoliv původní účel novely smyl dává a pravidelná docházka do školky může opravdu výrazně pomoci dětem, jejichž rozvíjení je v domácím prostředí zanedbáváno, otázkou je, zda bude zákon efektivní a dotkne se právě nejpotřebnější skupiny. V opačném případě pak půjde jen o zbytečnou zátěž bezproblémově fungujících rodin. Přitom rodina je základním kamenem společnosti a stát by ve vlastním zájmu neměl rodičům zodpovědnost za děti brát, ale naopak se ji snažit podporovat.

Autor: Kristýna Gillíková
Foto: Creative Common Search

[adrotate banner=“28″]