Ježíš mnoho představ o Bohu obrátil vzhůru nohama, proces odstraňování mlhy v našich životech ale zdaleka není u konce. Pokud Ježíše následujeme, měli bychom proti mylným domněnkám o Bohu bojovat každý den.
Ve středu naší víry stojí kříž, jehož symbolika je neodmyslitelně spjata s téměř 18 metrů vysokou a 10 centimetrů tlustou oponou, která byla roztržena v jeruzalémském chrámu. Ačkoliv historik Josephus tvrdí, že dokonce ani koně by s ní nemohli pohnout, ve chvíli Ježíšovy smrti byla nadpřirozeně rozervána.
Reklama
Proč se tak stalo? A jak se to týká našich mylných představ o Bohu?
V první řadě je třeba říci, že přístup k Bohu nezávisí na tom, jak dobří nebo špatní jsme. Opona v chrámu původně oddělovala svatý prostor od zbytku budovy. V této svatyni byla Boží přítomnost a kvůli Jeho svatosti nemohl dovnitř vejít nikdo kromě velekněze.
Roztržení opony ukazuje, že skrze Ježíšovu oběť je nyní cesta k Bohu otevřena, ačkoliv Jeho svatost zůstává stále stejná. Po této cestě se může vydat každý z nás – nezáleží na tom, jak „dobří“ nebo „špatní“ jsme. Stačí se odvrátit od sobeckého způsobu života, otočit se čelem ke Kristu a udělat z něj středobod našeho života.
Symbolika opony také znamená, že Bůh už nepřebývá v církevních budovách, žije totiž ve svém lidu. Nový zákon mluví o křesťanech jako o „Božím chrámu“ (1. Korintským 3:16), lidé se stali Božími chrámy namísto budov.
Zničení opony znamenalo rovněž konec systému obětí, a tím i starozákonní princip kněžství a oltářů. Stará pravidla byla zrušena, protože byla naplněna v Kristu, jak vysvětluje list Židům. Roztržení zároveň také ukazuje, že Bůh nebude na věky tolerovat zkaženost svého lidu. Fleming Routledge v knize The Crucifixion odkazuje k Malachiášovi 1:6–3:4 a Markovu evangeliu, když říká, že roztrhnutí opony je projevem Božího hněvu vůči zkaženosti chrámu a jeho kněžích. Verš z Malachiáše 2:3 obsahuje varování: „Hle, obořím se na vaše potomstvo, vmetu vám do tváře výměty, výměty z vašich svátečních obětí. Vynesou vás i s nimi.“ My, kteří působíme ve vedení církve, bychom se nad touto pasáží měli zamyslet. Měli bychom se ptát, co Bůh udělá s našimi denominacemi a předáky.
Další význam dal roztržení opony Andrew Wilson z církve New Frontiers, který napsal, že tato událost představovala rozlití Boží přítomnosti do světa. Kristus je ve světě uvolněn skrze přítomnost Ducha Svatého v nás všech, kteří ho přijímáme v pokání a ve víře. A Nový zákon říká jasně: „Přistupme tedy směle k trůnu milosti, abychom došli milosrdenství a nalezli milost a pomoc v pravý čas.“ (Židům 4:16) Právě to teď můžeme udělat.
Zdroj: Christian Today Autor: Kristýna Gillíková Foto: Pexels