Brno – Opoziční poslanci v návrhu směřujícím proti zdanění církevních restitucí navrhují Ústavnímu soudu (ÚS), aby vyslechl jako svědky premiéra Andreje Babiše (ANO) a vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), stejně jako předsedy poslaneckých klubů obou vládních stran. Měli by osvětlit okolnosti přijetí zákona. ÚS už poslanecký návrh obdržel, jako soudce zpravodaj zatím v řízení figuruje Radovan Suchánek, zjistila ČTK z přehledu plenárních věcí na webu soudu.
Není pravděpodobné, že by ÚS návrh opozičních poslanců nadále řešil samostatně. Už dříve totiž dostal jiný návrh proti zdanění církevních restitucí od senátorů. V minulosti takové situace řešil tak, že později podané návrhy odmítl pro takzvanou „překážku litispendence“ a jejich pisatele přičlenil jako vedlejší účastníky řízení k dříve podanému návrhu. Ani poslanci by tak neměli přijít o možnost uplatnit své argumenty.
Podle opozičních poslanců je novela umožňující zdanit finanční náhrady církvím jen úlitbou vlády komunistům za jejich podporu. Podle opozice šlo o politickou korupci, jejíž „náklady“ ponesou církve. „Je o to závažnější, že tato platba je prosazena na úkor třetího, který není účastníkem politické soutěže a neusiluje o získání politické moci,“ stojí v návrhu.
Poslanci také žádají o přednostní projednání. Soud má podle nich rozhodnout ještě letos, tedy než změny nabudou účinnost. Cílem je předejít zmatkům a nejasnostem v případě pozdějšího zásahu soudu.
Pod návrh se podepsalo přes 60 poslanců z klubů ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Podle Marka Bendy (ODS) poslanecký návrh oproti senátorům více akcentuje nespravedlnost, která je zdaněním způsobena menším církvím.
Pod dřívější senátorský návrh se podepsalo více než 40 senátorů z KDU-ČSL, ODS i dalších klubů. Jako soudce zpravodaj se jím zabývá Jaromír Jirsa. Podání vlastního návrhu avizovali také senátoři STAN.
Zdanění finančních náhrad prosadila vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května. Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, jež dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku.
Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Foto: Anobudelip.cz – Andrej Babiš