Praha – Ke konci letošního roku stát vyplatí církvím, které s ním uzavřely dohodu, šestou přibližně dvoumiliardovou splátku finanční náhrady. Ta vyplývá ze zákona o majetkovém vyrovnání z roku 2012 a vyplácí se za majetek, který církvím stát nemůže vydat. Finanční náhrada není podle zákona předmětem daně, část poslanců především z řad komunistů ale opakovaně navrhuje peněžitou část restitucí zdanit. Ve čtvrtek se bude návrhem znovu zabývat Sněmovna na mimořádné schůzi.
K myšlence na zdanění náhrad se přiklání i premiér Andrej Babiš (ANO). V minulosti chtěla změny restitucí i ČSSD, zdanění požaduje i SPD. Proti zdanění náhrad se dlouhodobě staví především představitelé katolické církve a lidovci, podle kterých by bylo nemravné a protiústavní. Církve už avizovaly, že v případě přijetí zákona jsou připraveny bránit se u Ústavního soudu.
Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Většina žádostí o majetek byla už vyřízena, sporné případy řeší soudy, u kterých jsou stovky žalob. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci (z toho přes 47 miliard má dostat římskokatolická církev).
Vedle napravení majetkových křivd z doby komunistického režimu má zákon nastolit nový vztah státu a církve, úprava fakticky znamená odluku státu a církve. Dosavadní příspěvky státu církvím se postupně do roku 2030 snižují až na nulu. V prvních třech letech platnosti zákona činil státní příspěvek na podporu činnosti církví, tedy především na platy duchovních, přibližně 1,44 miliardy korun. V letošním roce to bylo 1,23 miliardy a příští rok to má být 1,16 miliardy korun.
Během roku 2013 smlouvu se státem uzavřelo 17 církví a náboženských společností. Při uzavírání dohod se nároku na vyplácení náhrady vzdala Bratrská jednota baptistů. Výše roční splátky se každý rok počítá pro každou církev zvlášť jako podíl dosud nesplacené části finanční náhrady a počtu let, po něž bude ještě vyplácena; do částky se promítá také inflace – vždy její průměrná míra za rok předcházející o dva roky rok výplaty.
V roce 2013 finanční náhrada činila 1,96 miliardy korun a každým rokem mírně roste až na letošních 2,08 miliardy. Návrh rozpočtu na příští rok počítá se sumou 2,13 miliardy korun.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi podílet?
Autor: ČTK Foto: Wikimedia Commons, ilustrační