Kamerun – Až 50 křesťanských škol a nemocnic bylo poškozeno armádou. „Potřebujeme mír a zásah OSN,“ sdělil v rozhovoru pro Evangelical Focus kamerunský křesťan.
V říjnu minulého roku vyhrál volby v Kamerunu Paul Biya s více než 70% hlasů. Osmdesátník, který je u moci již 36 let, bude i nadále v úřadu nejméně dalších šest, a to navzdory stížnostem soupeře v boji o úřad Maurice Kamto.
Jedním z nejobtížnějších problémů prezidenta je konflikt v samozvané republice Ambazonia, na západě anglicky mluvící oblasti se třemi miliony obyvatel. Doposud byla prezidentova politika založena především na vojenských akcích na obranu jednotného a centralizovaného státu proti ozbrojencům.
Konflikt vznikl po koloniálním rozdělení země v roce 1961, kdy anglicky mluvící jižní část Kamerunu, kterou původně okupovali Britové, byla začleněna do francouzské části státu. Tento konflikt způsobil smrt stovek lidí, včetně amerického misionáře zabitého v říjnu a vysídlení desítek tisíc lidí.
Křesťané nejsou mimo tento konflikt. Ve skutečnosti byli cílem jednoho z posledních útoků nezávislých milicí, které na počátku listopadu unesly 80 studentů z presbyteriánské školy. Studenti byli nakonec po vyjednáváních propuštěni.
„Potřebujeme mír a zásah OSN,“ říká kvůli bezpečnosti anonymní věřící z metodistické círke v Kamerunu pro španělskou zpravodajskou stránku Protestant Digital.
„Mnoho lidí umírá každý den, domy a vesnice jsou spáleny, jsou zde upalovaní lidé a také ti, kteří se uchýlili do Nigérie. V naší zemi nemáme hlas,“ dodává.
Podle tajemníka komunikace a informací Rady evangelických církví v Kamerunu Gustava Ebaiho, který v konfliktech ztratil čtyři příbuzné, bylo konfliktem postiženo až 50 základních a středních škol a křesťanských nemocnic, uvádí Evangelical Focus.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi podílet?
-mn- Foto: CC Search, kamerunský prezident Paul Biya s majorem Edwardem