Peking – Po skoro třech týdnech, kdy byl nezvěstný, se do své diecéze Wenzhou v jihovýchodní Číně vrátil biskup Peter Shao Zhumin. Napsala o tom německá katolická agentura KNA.
Duchovní patří k části církve, která se hlásí k mezinárodnímu společenství vedenému papežem. V Číně dosud působí ilegálně, ačkoli před časem došlo k dohodě s Vatikánem o pravomocích při jmenování biskupů. Zhumin je ve svém úřadu od roku 2016, za tu dobu ho policie několikrát zadržela. Starost o jeho osud projevili i naši biskupové loni, kdy se nevědělo, kde se nachází. Místní křesťanská komunita se domnívá, že biskup během zadržování čelí nátlaku, aby přestoupil k režimem kontrolované části církve, napsala agentura AsiaNews.
Vzhledem k tomu, že čínské zásahy do náboženství vedly k demolici mnoha sborů a odstraňování křížů, ředitel organizace China Aid Bob Fu varoval, že aktuální čínské dění představuje nejvyšší stupeň pronásledování nezávislých náboženských skupin, které země viděla za několik posledních desetiletí.
„Náboženská svoboda v Číně skutečně dosáhla nejhoršího stupně, jaký nepamatujeme od počátku kulturní revoluce v šedesátých letech minulého století,“ řekl Fu členům výboru pro lidská práva a mezinárodní organizace.
V centru nového pronásledování je čersté nařízení Číny o náboženských záležitostech, které bylo vydáno minulý rok, ale vstoupilo v platnost 1. února. Podle Fu je cílen změny náboženských předpisů vést náboženství k „přizpůsobení se socialistické společnosti. “
Vatikán v září oznámil, že s Čínou podepsal prozatímní dohodu o jmenování biskupů v této asijské zemi. Význam dokumentu označuje Vatikán podle agentury Reuters jako pastorační a ne politický, věří také v prohloubení bilaterální spolupráce. Čínské ministerstvo zahraničí v prohlášení sdělilo, že Peking a Vatikán podepsaly dohodu, která povede k udržení a zlepšení vazeb.
Vztahy mezi Vatikánem a Pekingem byly dlouho napjaté kvůli sporu, kdo může v Číně jmenovat biskupy. Peking nejprve v roce 1951 přerušil s Vatikánem diplomatické styky a mnoho čínských katolíků se za vlády Mao Ce-tunga stáhlo do podzemní církve. Veřejně začali praktikovat svou víru až v 80. letech, kdy začalo být náboženství v Číně znovu tolerováno.
Většina z více než 12 milionů čínských katolíků ovšem spadá do oficiálního Čínského sdružení vlasteneckých katolíků (CPCA), jež v roce 1957 založila komunistická strana. Podzemní církev uznává jako nejvyšší autoritu papeže, kdežto čínská státní katolická církev se odmítá Vatikánu podřídit. Každá ze stran jmenuje vlastní biskupy.
Zdroj: Radio Proglas, ČTK, The Christian Post Foto: Wikimedia Commons, ilustrační