Petr Jašek se do mediální pozornosti dostal díky svému pobytu v súdánském vězení. V rozhovoru jsme se ho ptali na situaci pronásledovaných křesťanů, o které má jako spolupracovník organizace Hlas mučedníků podrobné informace. Přiblížil nám nelehký zápas věřících v Číně, Indii, Severní Koreji nebo v Egyptě, vyjádřil se také k tomu, co očekává od nástupu demokratů ve Spojených státech.
V souvislosti s pandemii se psalo o dopadu této krize na situaci pronásledovaných křesťanů. Můžete přiblížit s čím vším musí věřící v různých zemích světa bojovat?
Na stránkách naší organizace hlasmucedniku.cz jsme vydali 3-bodové prohlášení k této situaci. Krize se křesťanů dotkla velmi vážně, jako každá katastrofa. My jako organizace se zajímáme o případy, kdy věřící trpí nějakou ujmu kvůli své křesťanské víře. Takže křesťané, kteří žijí v nepřátelských oblastech a totalitních režimech a čelí pandemii, jsou vystavení ještě většímu utrpení jako jiní obyvatele.
Související – Petr Jašek: Všichni, kteří chtějí žít zbožně, budou pronásledováni (část 1.)
To bylo patrné v případě Nigérie, když v dubnu loňského roku vyhlásila lockdown, bojovníci z řad Boko Haram to využili, napadli vesnici a zabili devět lidí, z toho jednu těhotnou ženu a malého chlapce. Využili toho, že křesťané byli zavřeni ve svých domovech a došlo k takovému masakru. Jsou to, ale také jiné země.
V Indii, v oblastech, kde žijí hinduističtí extrémisté, je pronásledování velmi intenzivní, tak tam dochází také k omezování. Křesťanům nedovolí, aby vycházeli ven a pracovali na poli nebo čerpali vodu ze stejné studny. Je to taková nadstavba na pronásledování, které tam už existuje. V Indonésii na shromážděních dochází sporadicky také k útokům. Věřící se tajně setkali a poslali na ně policii a odehrálo se to pod rouškou boje proti pandemii. V Pákistánu, když se rozdělovala pomoc, tak se schválně nedávala křesťanům i to je příklad nadstavby k už velmi těžké situaci, která tam panovala.
Open Doors ve své každoroční zprávě dává Severní Koreu na první místo, pokud jde o největší pronásledování křesťanů. V té souvislosti se chci zeptat, zda se tamní situace v posledních letech horší, lepší nebo je stejná?
K tomu by chtěl říct, že klasifikace zemí podle pronásledování křesťanů je trochu ošidné. Je to někdy jako míchání jablek a hrušek dohromady. Ono se to někdy nedá říct, která země je nejhorší. Nikdo nechce zpochybňovat situaci křesťanů v Severní Koreji. Naše organizace spolupracuje přímo s jihokorejskou pobočkou, která úspěšně působí a posílá Bible héliovými balóny. Bude to asi znít trochu kuriózně, ale tato aktivita je tuším od loňského prosince jihokorejskou vládou zakázaná.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Situace v KLDR je skutečně vážná, protože jen vlastnění nějakého křesťanského materiálu jako je Bible nebo mp3 přehrávače s biblickým textem je vážným zločinem. Naší sesterské organizaci se daří tyto věci do země dostávat. Jsou lidé, kteří ze země uprchli, ale pak uvěřili a z misijních důvodů se rozhodli vrátit. Zprávy ze Severní Koreji máme a jsou skutečně velmi svízelné. Oni také pandemii ze začátku popírali, teď je za její šíření pomalu trest smrti.
Situace se teď zhoršila pro všechny křesťanské organizace, kteří podporují a starají se o uprchlíky ze Severní Koreji nebo se snaží podpořit rozhlasové vysílaní do KLDR. Všechny tyto aktivity jsou nyní klasifikované jihokorejskou vládou jako nezákonné. Proč? Jihokorejská vláda se domnívá, že se jim podaří uzavřít další fázi mírové dohody. Slibují si, že by mohlo dojít k přeshraniční spolupráci a jihokorejským koncernům by se podařilo postavit v KLDR továrny. Takže podlézají Kimovi a omezují demokratické aktivity křesťanů na podporu trpících křesťanů v Severní Koreji.
Když se vrátím k tomu srovnávání, tak my jako organizace to neděláme z toho důvodu, že se srovnává nesrovnatelné. Třeba situace křesťanů v severní Nigérii, to je jiný druh pronásledování. Nigérie je země, která má demokratickou ústavu a přesto dochází k tomu, že křesťané jsou zabíjeni každé dva týdny. Ať jsou to nějaké velké křesťanské svátky – Vánoce nebo Velikonoce, když jsou křesťané cíleně napadeni. Jako tomu bylo o Vánocích ve státě Borno, kdy při útoku zemřelo devět křesťanů. Kopírovalo to klasický scénář. Do vesnice vtrhlo nákladní auto, začali bezhlavě střílet, zapalovat domy a unášet křesťany.
Na druhé straně Egypt, když se někdo z řad muslimů stane křesťanem, tak je to otázka života a smrti. Když je to správná muslimská rodina a někdo z jejich potomků odpadne od víry, podle příkazu z Koránu mají rodiče vykonat krevnou pomstu na svém dítěti. Takže to jsou takové druhy pronásledování, která jsou nesrovnatelné.
Dále zmíním Indii, kde se v některých oblastech nacházejí radikální hinduisté a razí tezi – Indie je jen pro hinduisty a žádné jiné náboženství tam nechtějí. Dochází k masakrům, vypalování domovů a zabíjení pastorů. Nebo také k vypalování kostelů a pálení Biblí. To je zase pronásledování jiného druhu.
Nebo když si vezmeme Eritreu, její režim je někdy označován za post-komunistický, i když to není úplně přesné. Ale je to totalitní režim, který pronásleduje křesťany. Eritrejská tajná služba byla vyškolena ještě koncem 80. let německou tajnou službou Stasi.
Takže to všechno jsou různé formy pronásledování, u kterých se nedá dát nějaká stupnice, kde se zohledňovalo kolik lidí bylo zabito, zemřelo nebo bylo jinak pronásledováno. Ale určitá míra pronásledování se jistě dá kvantifikovat.
U Severní Koreji máme docela dobré informace od Severokorejců, kterým s podařilo utéci. Pamatuji se, že se v Praze konala konference, kde byl jeden člověk ze Severní Koreje a když se ho zeptali, zda jsou v zemi nějací křesťané, tak odpověděl tak, že, některé zamrazilo v zádech: „Myslím, že jsou, protože jsem je viděl veřejně popravovat.“
Situace v této zemi je velice vážná, ale práci neziskovek teď komplikuje podlézavý postoj jihokorejské vlády. Jihokorejská demokracie je trošku jiná. Navštívil jsem zemi několikrát a od spolupracovníků vím, že tamní demokracie je odlišná od naší. Tam je známých několik velkých průmyslových gigantů – jsou to rodiny – které ovládají tamní politiku. Problém je, že chtějí získat levnou pracovní silu a postavit v oblasti demarkační zóny továrny a ženou jihokorejskou vládu k nesmyslným rozhodnutím, perzekuci vlastního obyvatelstva postihování demokratických aktivit.
Například, když někdo využije, že z jihu vane vítr na sever a vypouští heliové balóny. Hlas mučedníků vytvořil zajímavý dokument, který několikrát odvysílala také televize Noe. Dnes je už tato aktivita ilegální, ale mám informace, že naši spolupracovníky jsou odhodlání v tom pokračovat, i přes oficiální zákazy ze strany jihokorejské vlády.
Autor: Michal Nosál Datum: 25. května 2021 Foto CB – Petr Jašek s manželkou
