Peking – Hlas čínského pastora žijícího v epicentru smrtelného ohniska koronaviru je slyšet po celém světě a apeluje na křesťany, aby se modlili za situaci v zemi.
Křesťanská média zveřejnila dopis anonymního pastora z Wu-chanu zaslaný globální církvi, kde popisuje, jaké to je opustit svůj domov, aniž by věděl, zda se nenakazíte virem, a pokud ano, jak dlouho budete žít.
Je to svědectví jednoho z milionů dalších čínských občanů, kteří jsou uzavření ve svých městech kvůli boji se zákeřnou nemocí.
Zatímco Čína prochází těžkým časem, věří, že se děje něco většího, a uvedl, že je čas, aby křesťané hlásali evangelium v zemi, kde je jejich víra pod útlakem státní moci.
„Během těchto posledních dnů byl virus v centru našeho života. Neustále sleduji nejnovější zprávy a přemýšlím o tom, jak by se tomu měla postavit naše rodina a církev,“ píše v úvodu.
Uvádí, že ven chodí s rouškou a pouze pro nezbytné potraviny. Snaží se eliminovat nakažení a další okolnosti „dal do rukou Páně.“ Obava z toho, že by se členové církve mohli nemocí nakazit, se stalo „zkouškou naší víry.“
„Situace je velmi kritická, přesto důvěřujeme v Pánovo zaslíbení, že má s námi dobré plány směřující k pokoji, nikoli ke zlému (Jeremiáš 29,11). Křesťané proto nemají pouze trpět spolu s lidmi v tomto městě, ale„modlit za ty, kteří se v tomto městě bojí, a přinést jim Kristův pokoj.“ (Židům 3,15)
Božím plánem, není zbavit věřící problémů, ale abychom jako křesťané měli pokoj uprostřed „katastrofy a smrti, protože Kristus již tyto věci překonal“. (Jan 14,27, 16:33) „Jinak bychom nevěřili v evangelium pokoje (Efezským 6,15), ale spolu se světem by se nechali vyděsit chorobou a ztratili naději tváří v tvář smrti.“
„Křesťané mohou se světem čelit stejným soužením, ale taková soužení již nejsou trestem, ale novou příležitostí, jak se přiblížit k Všemohoucímu, očistit svoje duše a ohlašovat evangelium,“ uvádí čínský pastor.
Podle něj jsou katastrofy formou Boží lásky a odvolává se na známý text pasáže apoštola Pavla z 8. kapitoly listu Římanům: „Kdo nás odloučí od Kristovy lásky? Soužení, strach nebo pronásledování, hladomor, nahota, nebezpečí nebo meč? Jsem si jist, že smrt ani život, andělé ani démoni, věci přítomné ani budoucí, žádná moc, výšina ani hlubina ani nic jiného v celém stvoření nás nemůže oddělit od Boží lásky v Kristu Ježíši, našem Pánu!“(Římanům 8, 35–39).
Je přesvědčen, že ani smrtelný virus nemůže věřící oddělit od Kristovy lásky, a tak jako „máme podíl na jeho utrpení, máme podíl na jeho slávě,“a naopak, je to příležitost „svědčit o Kristu“ a v případě onemocnění a smrti „vstoupit do jeho slávy,“ protože, když Kristus prošel utrpením a smrtí na kříži, pak Ho Bůh vzkřísil z mrtvých. (Skutky 2, 32–36)
Připomněl, že se nejedná pouze o vnější lidskou katastrofu, ale hlavně o duchovní boj. „Nejprve byste měli vést bitvu o své srdce a poté bojovat o duši tohoto města.“
Na uklidnění poukázal na Boží zájem o lidi a citoval pasáž z Matouše, že ani vrabec nepadne na zem bez Boží vůle (Matouš 10,29). „Tolik duší, které čelí viru, může být mimo Boží zájem?“ ptal se. A jako Bůh kvůli Lotovi nezničil Sodomu, stejně jako 120 tisíc lidí v Ninive, kam poslal Jonáše, stejně tak neučiní s městem Wu-chan.
Věřící v zahraničí požádal, aby své oči upřeli na Ježíše a modlili se se za pokoj a ochranu pro zdravotnický personál, který riskuje svůj vlastní život.
Jeho dopis byl poprvé publikován v China Source.
-red- Datum: 4. února 2020 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační