Vatikán. „Přijímat, chránit, podporovat a integrovat migranty a uprchlíky – těmito čtyřmi okruhy se zabývalo včera zveřejněné papežské poselství ke Světovému dni migrantů a uprchlíků připadajícímu na 18. leden příštího roku. Je uvedeno citací z knihy Levitikus (19,34): „S cizincem, který bude s vámi přebývat, musíte jednat jako s jedním z vás. Budeš ho milovat jako sebe samého, neboť i vy jste byli cizinci v egyptské zemi: Já jsem Hospodin, váš Bůh.“
K prvnímu okruhu papež František poznamenává, že „přijímat znamená nabízet migrantům a uprchlíkům širší možnosti bezpečného a legálního vstupu do cílových zemí. Proto by bylo žádoucí zjednodušit a zrychlit proces vydávání humanitárních vstupních víz.“ Poselství nedoporučuje „kolektivní a svévolné deportace migrantů a uprchlíků, zvláště pokud mají být vráceni do zemí, které nemohou zaručit respektování důstojnosti a lidských práv.“ V závěru tohoto prvního odstavce papež konstatuje, že „osobní bezpečnost musí předcházet tu národní a v důsledku toho je nezbytné utvořit vhodný personál pro kontrolu hranic.“ Migrantům a uprchlíkům má být zaručena bezpečnost a základní služby a rovněž je třeba se snažit vůči těm, kdo překračují hranice bez povolení, preferovat jiná řešení než jejich zadržování.“
Pokud jde „ochranu, spočívá v řadě aktivit na obranu práv a důstojnosti migrantů a uprchlíků, a to již v jejich vlasti, totiž nabídkou jistých a ověřených informací ještě před jejich odchodem kvůli jejich »ochraně před praktikami ilegálního náboru« (Erga migrantes caritas Christi, 6 – 1. května 2004). Tato pomoc by měla pokračovat v cílových zemích a zajistit migrantům vhodnou konzulární péči, právo mít v držení dokumenty osobní totožnosti, rovný přístup ke spravedlnosti, možnost otevřít si bankovní konta a obdržet alespoň minimální zajištění životních potřeb.“ Zvláštní pozornost věnuje papež také nezletilým migrantům, když poznamenává, že „všeobecné právo na národní příslušnost je třeba uznat a náležitě přiznat všem chlapečkům a holčičkám ve chvíli jejich narození.“
Třetím okruhem postojů vůči migrantům a uprchlíkům je podpora, která spočívá ve vytvoření takových podmínek seberealizace, aby se mohli rozvíjet ve všech lidských dimenzích podle vůle Stvořitele. Patří sem právo vyznávat náboženství a mít možnost pracovat, učit se jazyk a osvojovat si aktivní občanství.
Posledním okruhem je integrace, ktrerá má probíhat na rovině příležitosti interkulturního obohacení. Integrace není »asimilace, vedoucí k potlačení nebo zapomnění vlastní kulturní identity. Kontakt s druhým vede spíše k odhalení jeho „tajemství“, otevření se mu a přijetí jeho platných hodnot, což přispěje k většímu vzájemnému poznání. Je to dlouhodobý proces, který vede k utváření společností a kultur, aby byly stále více odleskem rozmanitosti lidem daných Božích darů« (Jan Pavel II., Poselství ke Světovému dni migrantů a uprchlíků 2005). Papež František poukazuje na nezbytnost favorizovat kulturu setkávání a kulturní výměny šířením vhodných programů pro integraci i připravovat v tomto ohledu také místní komunity. V případě lidí, kteří byli nuceni opustit vlast v důsledku humanitární krize, připomíná, že je zapotřebí zajistit jim náležitou pomoc, aby se mohli vrátit a pracovně se reintegrovat ve své vlasti.
Ve svém poselství papež také zmiňuje, že na summitu OSN v New Yorku (19. září 2016) vyjádřili představitelé států vůli zasadit se za migranty, za ochranu jejich životů a práv a sdílet tuto odpovědnost na globální rovině a že by za tímto účelem do konce příštího roku (2018) měly být přijaty a schváleny dvě globální dohody (Global Compacts), věnované jednak uprchlíkům a pak migrantům.
Zdroj: Vatikánský rozhlas
Foto: Creative Common Search