Na úterý připadl Světový den proti obchodu s lidmi, vyhlášený OSN, jehož letošní ročník vyzdvihuje důležitost vládních akcí v zájmu obětí. Papež František si všímá jednoho druhu zotročování lidí, jímž je sexuální vykořisťování žen při nucené prostituci. Opatřil předmluvou knihu italského kněze Alda Buonaiuta, antrolopologa a exorcisty, nazvanou „Ukřižované ženy. Ostudnost obchodování s lidmi ve vyprávění žen z ulice“.
Otec Aldo Buonaiuto pracuje v rámci komunity papeže Jana XXIII., založené donem Orestem Benzim, která za desetiletí své činnosti vysvobodila z ulice a integrovala do normálního života tisíce dívek nucených k prostituci. Její pouliční jednotky, složené z dobrovolníků, vycházejí do italských i zahraničních ulic, aby zde oslovily sexuální otrokyně. Od roku 2014 organizuje komunita v Římě křížovou cestu „za ukřižované ženy“, během níž se za podpory mnoha významných osobností modlí za oběti sexuálního zneužívání a obchodu s lidmi.
Buonaiuto kromě toho založil digitální deník InTerris, ve kterém se mimo jiné věnuje fenoménu sekt a psychologické závilosti jeho obětí. Předmluvu papeže Františka ke knize „Ukřižované ženy“ přinášíme v plném znění:
Když jsem o jednom z „pátků milosrdenství“ v mimořádném Svatém roce vstoupil do azylového domu Komunity papeže Jana XXIII., nemyslel jsem si, že tam najdu natolik ponižované, zlomené a zkoušené ženy. Skutečně ukřižované ženy. V místnosti, v níž jsem se setkal s dívkami vysvobozenými z nucené prostituce, jsem se nadýchl bolesti, nespravedlnosti a účinků zvůle. Byla to příležitost k ponoru do Kristových ran. Poté, co jsem si vyslechl dojemné a navýsost lidské příběhy těchto nebohých žen, z nichž některé držely v náručí dítě, jsem pocítil silnou touhu, až naléhavou potřebu požádat je o odpuštění za mučení, které musely snést od svých klientů, kteří se leckdy považují za křesťany.
Ještě více mne to podnítilo k modlitbě za přijímání obětí nucené prostituce a násilí. Člověka nelze nabízet k prodeji.
Z toho důvodu mne těší, že mohu přispět k seznámení s cenným a odvážným dílem o. Alda Buonaiuta, který podle charismatu Oresta Benziho již léta těmto ženám nabízí pomoc a sociální rehabilitaci. Obnáší to ochotu, s níž se vystavuje nebezpečí a vydírání ze strany zločinců, kteří si z oněch dívek učinili nevyčerpatelný zdroj nezákonných a hanebných příjmů.
Přál bych si, aby tato kniha měla co největší ohlas. Když se totiž seznámíme s příběhy, které se skrývají za zdrcujícími čísly o obchodování s lidmi, můžeme pochopit, že nelze účinně vzdorovat zneužívání a ponižování lidských životů, aniž by se zastavila vysoká poptávka klientů.
Zkaženost je nemoc, která neustane sama od sebe. Je zapotřebí, abychom ji vzali na vědomí na individuální a kolektivní úrovni a také jako církev. Jedině takto opravdu pomůžeme těmto nešťastným sestrám a zamezíme tomu, aby ničemnost tohoto světa dopadala na nejslabší a bezbranná stvoření. Jakákoli forma prostituce snižuje člověka na rovinu otroctví, je to zločin, odporná neřest, která směšuje pohlavní akt s vybíjením vlastních pudů za mučení bezbranné ženy.
Prostituce zasazuje ránu kolektivnímu svědomí, je to úchylka od běžné kolektivní imaginace. Mentalita, podle níž je ženu třeba použít, jako by to bylo zboží, a pak odhodit, je patologická. Jde o nemoc lidstva, pomýlené sociální smýšlení. Vysvobození těchto ubohých otrokyň je gestem milosrdenství a povinností všech lidí dobré vůle. Jedinci ani instituce nemohou za jejich bolestného křiku setrvat v lhostejnosti. Nikdo se nesmí obrátit na druhou stranu nebo si umýt ruce od nevinné krve, která se vylévá na cesty tohoto světa.
Autor: Vatikánský rozhlas Datum: 31. července 2019 Foto: Wikimedia Commons – papež František