Skopje – Papež František při dnešní krátké návštěvě ve Skopje povzbudil evropské integrační úsilí Severní Makedonie, poté co tato bývalá jugoslávská republika změnou názvu urovnala letitý spor s Řeckem. Papež do severomakedonské metropole přiletěl ráno po dvoudenní návštěvě Bulharska, kde hlavně vyzýval k lidskému přístupu vůči uprchlíkům a migrantům.
František se hned po příletu setkal s nejvyššími představiteli Severní Makedonie, včetně odstupujícího prezidenta Ďorgeho Ivanova a premiéra Zorana Zaeva. Následně se pomodlil v památníku Matky Terezy, prakticky nejznámější osobnosti pocházející z této země, a pak na centrálním náměstí ve Skopji odsloužil mši. Té se podle odhadu organizátorů zúčastnilo kolem 15.000 lidí.
Při setkání s vedením státu a diplomatickým sborem v sídle prezidenta papež mimo jiné označil Severní Makedonii za most mezi Východem a Západem, za „místo, kde se setkává množství kulturních proudů“. Ocenil přitom „mnohonárodnostní a mnohonáboženskou tvář“ lidu této země a podpořil její evropskou integraci.
„Chovám naději, že tato integrace se bude vyvíjet způsobem, který je prospěšný pro celý region západního Balkánu, s trvalým respektováním různorodosti a základních práv,“ prohlásil nejvyšší představitel římskokatolické církve.
Makedoncům cestu do Evropské unie a do Severoatlantické aliance zablokovalo Řecko kvůli sporu trvajícímu od roku 1991, kdy Makedonie nabyla nezávislost po rozpadu Jugoslávie. Používání názvu Makedonie ale velká část Řeků považuje za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii.
Uvedený konflikt řeší dohoda, k níž loni v červnu dospěli premiéři obou zemí Zoran Zaev a Alexis Tsipras. Na jejím základě bývalá jugoslávská republika letos v únoru změnila oficiální název z Republika Makedonie (Makedonie) na Republika Severní Makedonie (Severní Makedonie). Nicméně i toto řešení má velký počet odpůrců v obou státech.
V Severní Makedonii je kvůli uvedené dohodě společnost silně rozpolcená a Zaevovi se podařilo tento důležitý mezinárodněprávní dokument prosadit díky koalici s politickými stranami zastupujícími albánskou menšinu. Ta tvoří pětinu až čtvrtinu obyvatel země.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Foto: