Tallinn – Papež František připustil, že prozatímní dohoda Vatikánu s Čínou ohledně jmenování biskupů způsobí utrpení mezi věřícími podzemní církve, za což přebírá plnou zodpovědnost. František ale zdůraznil, že on – a ne Peking – bude mít konečné slovo při jmenování nových biskupů.
O dohodě, podepsané minulý víkend, poskytl František první podrobnosti během tiskové konference uspořádané na palubě letadla po odletu z návštěvy Pobaltí. Cílem dohody je ukončit desítky let napětí kvůli jmenování biskupů, které přispěly k rozdělení čínské církve a ztížily snahy o zlepšení bilaterálních vztahů.
Zhruba 12 milionů čínských katolíků je rozděleno na členy provládního sdružení, které je mimo papežovu autoritu, a podzemní církev, věrnou papeži. Podzemní kněží a farníci jsou často zatýkáni a čelí obtěžováni. František – a před ním papež Benedikt XVI. – se snažil sjednotit obě komunity, poznamenala agentura AP.
František uznal, že obě strany v jednáních musely ustoupit a že členové podzemní čínské církve „budou trpět“ v důsledku dohody, jejíž text nebyl zveřejněn. „Je pravda, že budou trpět. Dohody se vždy musí přetrpět,“ řekl.
Řekl však, že již obdržel zprávy, které svědčí o „víře (čínských katolíků) podobné víře mučedníků“ a o ochotě čínských věřících akceptovat to, o čem se rozhodlo. Vybídl také k modlitbám „za trpící, kteří nerozumí“ a za ty, kteří tolik let museli prožívat svou víru utajeně.
Podle AP šlo o narážku na věřící, kteří vydrželi i desítky let pronásledování, odmítli vstoupit do provládního sdružení a zůstali věrní Vatikánu. Jejich věc dlouho hájil hongkongský kardinál Joseph Zen, který Františkovu dohodu kritizoval jako zaprodání církve čínským komunistickým vládcům.
František řekl, že dohoda vyžaduje jednání ohledně možných kandidátů na biskupy, ale konečné rozhodnutí patří papeži. „Povede se dialog, ale Řím jmenuje. Papež jmenuje. To je jasné,“ zdůraznil.
Spor o jmenování biskupů byl hlavním kamenem úrazu při obnovení diplomatických vztahů, přerušených před téměř sedmi desetiletími po uchopení moci čínskými komunisty. Vatikán trval na papežově právu jmenovat biskupy, Čína to odmítala jako porušení své svrchovanosti. Kvůli sporu Čína po léta povyšovala vlastní biskupy bez papežova souhlasu, někteří z nich byli exkomunikováni z církve.
Klíčová část prozatímní dohody praví, že Vatikán uzná sedm „nelegitimních“ biskupů a upraví jejich postavení v církvi, zatímco přiměje dva řádně jmenované biskupy k odstoupení.
František uvedl, že převzal osobní odpovědnost za toto ujednání a že podepsal každý z dekretů o usmíření se sedmi biskupy.
Připomněl, že v Latinské Americe „po 350 let králové Portugalska a Španělska jmenovali biskupy“.
Za dobré znamení František pokládá, že se církev v Číně začíná sjednocovat. Když jej na konci srpna bývalý papežský velvyslanec ve Washingtonu Carlo Maria Vigano obvinil, že kryl amerického kardinála podezřelého ze sexuálního zneužívání, biskupské konference po celém světě mu psaly vyjádření podpory. Napsali mu i čínští věřící, přičemž dopis podepsal jak biskup podzemní církve, tak biskup jmenovaný úřady. „Pro mne je to signál,“ řekl.
Autor: ČTK Foto: Wikimedia Commons, ilustrační