Papež František a primas anglikánské církve, canterburský arcibiskup Justin Welby, připravují společnou cestu do Džuby, hlavního města Jižního Súdánu, kde podle Spojených národů může v krátké době dojít k bezprecedentní humanitární katastrofě.

Papež o tom mluvil během své návštěvy v anglikánském kostele Všech svatých v Římě, kde v homilii vyzval k opuštění předsudků a ke společné cestě. V druhé části návštěvy pak odpověděl na tři otázky, které mu položili věřící tamní komunity. V první vyjádřili lítost nad tím, že mnoho katolíků jen málo zná anglikánskou tradici. „Slyšeli mluvit o králi Jindřichovi VIII., ale nevědí nic o anglikánských tradicích a o ekumenickém pokroku za poslední půlstoletí.“

Papež František přiznal, že máme za sebou těžkou historii. Varoval však před vytrháváním jednotlivých událostí z dějin a jejich pasování na symptomatické prvky našich vztahů:

„Historická událost musí být čtena v hermeneutice té konkrétní chvíle a nikoli v jiné hermeneutice. A dnešní vztahy jsou dobré“.

František připomněl, že i v těžkých dobách, kdy se politická moc mísila s náboženskou, existovaly příklady pozitivních vztahů. Zmínil také velké svědectví svatých, které spojuje katolíky a anglikány a monastickou tradici, zachovanou v obou konfesích:

„Mniši, jak katoličtí tak anglikánští, jsou velkou duchovní silou našich tradic.
Naše vztahy, a to bych vám chtěl říci, se ještě více zlepšily – a jsem tomu rád, to je dobré. Nedělejme všechny věci stejně. Kráčejme společně, pojďme společně. Pro tuto chvíli to stačí. Každý den má dost svých vlastních trápení,“ dodal František, parafrází z knihy Kazatel.

Druhá otázka polemicky mířila na Benedikta XVI., kterému anglikáni nemohou zapomenout zřízení personálního ordinariátu pro konvertity ke katolicismu. Tento papež prý varoval před ohrožením plynoucím z toho, že se v ekumenismu dává přednost sociální práci, namísto pokračovaní v náročném teologickém dialogu. Podle anglikánky z Nového Zélandu, jež otázku přednesla, se zdá, že František preferuje opak, totiž „společně kráčet a pracovat, aby byl dosažen cíl, totiž jednota křesťanů“. Papež odvětil s tím, že neví, co a v jakém kontextu na toto téma řekl Benedikt XVI. Zdůraznil nicméně, že v ekumenických vztazích je nutné obojí: spolupráce i teologický dialog:

„Je třeba usilovat o teologický dialog, abychom sahali ke kořenům; v otázce svátostí a v mnoha věcech, v nichž se ještě neshodneme. Není však možné pracovat jako v laboratoři. Všechno o se odehrává za pohybu, na cestě. Jsme totiž stále na cestě a na cestě probíhají také tyto diskuse, které se týkají teologů. My si mezitím vzájemně pomáháme. Jeden druhému pomáhá v jeho potřebách, v životě i v duchovní sféře.(…)“

Poslední dotaz se týkal mladých církví na jižní polokouli, které vykazují na poli ekumenismu větší životnost než evropské komunity, jak papež rovněž potvrdil.

„Mladé církve jsou kreativnější. Stejně tak tomu bylo zpočátku i v Evropě, bylo to období hledání… Když čteme například v Didaché o tom, jak probíhala eucharistie a setkávání křesťanů, vidíme tuto velikou kreativitu. Církev pak postupně vyrostla, upevnila se a dospěla ke zralému věku. Mladé církve mají větší životnost, ale potřebují také spolupráci, velmi ji potřebují. Já teď například zkoumám spolu se svými spolupracovníky možnost vypravit se do Jižního Súdánu. Proč? Protože za mnou přišli tři biskupové: anglikánský, presbyteriánský a katolický, a řekli mi: „Přijeďte prosím do Jižního Súdánu, na jeden jediný den, a nepřijíždějte sám, ale s Justinem Welbym“ – tedy s canterburským arcibiskupem.“

– Odkázal papež František návštěvu tří církevních představitelů z Jižního Súdánu, k níž došlo loni v říjnu. Katolický biskup Paulino Lukudu Loro, episkopální biskup Daniel Deng Bul Yak a presbyteriánský biskup Petr Gai Lual Marrow strávili celé dopoledne v Domě Svaté Marty, aby papeže informovali o dramatické situaci způsobené boji mezi kmeny Dinka a Nuer, z nichž první stojí na straně prezidenta a druhý podporuje viceprezidenta. Pozvání k návštěvě země přišlo do Vatikánu také ze strany prezidenta Salvy Kiira, s nímž se papež Bergoglio setkal k osobnímu rozhovoru mimo program během své návštěvy Ugandy v roce 2015.

Na závěr František zdůraznil, že církev potřebuje jak životnost mladých církví, tak zkušenost církví dozrálých, což se v ekumenismu projevuje hloubkou teologického dialogu:

„Je pravda, že ekumenismus v mladých církvích je snadnější. Myslím si ovšem, že v teologickém bádání je solidnější ekumenismus dozrálejší církve; církve, která uzrála v čase také pokud jde o bádání, zkoumání dějin, teologie a liturgie – jako evropská církev.“

Řekl papež František v závěru své návštěvy v anglikánském kostele Všech svatých v Římě.

 

Zdroj: Rádio Vaticana
Foto: Youtube