Vatikán – Důsledky pandemie a příležitost k prosazení nové etiky v mezinárodním prostoru, humanitární krize měnící se ve status quo a požadavek nové finanční architektury, pošlapávání práva na život, ideologické kolonizace a podpora rodiny, globální příměří a zmírnění mezinárodních sankcí – to jsou některá z témat, kterých se papež František dotkl ve svém videoposelství k valnému shromáždění OSN u příležitosti jejího 75. výročí.
Papež oslovil hlavy států a vlád, které plenární debatu probíhající v rámci tzv. High Level Week sledují, s přáním, aby OSN bylo pravým znamením a nástrojem jednoty mezi státy ve službách celé lidské rodiny. Nejprve se obrátil k otázkám, které nám klade současná pandemie. Jak papež kostantoval, žádá po nás volbu: vybrat si mezi tím, na čem záleží a tím, co pomíjí, oddělit nezbytné od toho, co nezbytné není.
“Stojíme tudíž před volbou mezi dvěma možnými cestami. Jedna vede k posílení multilateralismu, výrazu nové globální spoluodpovědnosti, solidarity založené na spravedlnosti, dosažení míru a jednoty lidské rodiny, Božího plánu se světem. Druhá upřednostňuje soběstačnost, nacionalismus, protekcionismus, individualismus a izolaci, opomíjí ty nejchudší, nejzranitelnější a obyvatele existenčních periferií. A bude zajisté škodlivá pro veškerou pospolitost, způsobí sebezničení všech. To nesmí převážit.
Lidská svoboda a technika
Papež František vyzdvihl zejména všeobecné právo na základní lékařskou péči a dostupnost základních léčebných postupů. Krize ukázala, že “solidarita nesmí být prázdným slovem”. Vyjevila také, jak důležité je “vyhýbat se pokušení překračovat přirozené lidské meze”. Lidská svoboda totiž může techniku usměrňovat, zdůraznil a připomněl v této souvislosti také dopady robotizace a rozvoje umělé inteligence na trhu pracovních sil.
Nezbytné je zejména nalézt nové formy práce, které budou opravdu schopné uspokojit lidský potenciál a zároveň potvrdí naši důstojnost. K zajištění důstojné práce je třeba změnit dominantní ekonomické paradigma, jehož účelem je pouze zvyšování zisku podniků. Nabídka práce pro co nejvíce lidí by měla být jedním z hlavních cílů každého podnikatele a jedním z kritérií úspěchu samotné produkce.
Skartační kultura je atentátem na lidstvo
Taková změna potřebuje silnější etický kontext, který by překonával široce rozšířenou skartační kulturu, zdůraznil papež:
U počátků této skartační kultury je obrovský nedostatek úcty k lidské důstojnosti, ideologizace vlivem redukcionistických konceptů člověka, negace všeobecnosti jeho základních práv a touha po absolutní moci a kontrole, jež ovládá dnešní moderní společnost. Nazvěme to pravým jménem: toto je také atentát na lidstvo.
Pošlapávaná lidská práva a migrace
Papež František pak obrátil pozornost k “beztrestně pošlapávaným” lidským právům. Jejich seznam je velmi dlouhý, kostantoval, a předkládá “hrůzný obraz lidstva, jež je tupeno, zraňováno, zbavováno důstojnosti, svobody a možnosti rozvoje”. Mnoho lidí trpí také kvůli své víře “všemožnými druhy pronásledování, včetně genocidy. Mezi nimi jsme oběťmi také my, křesťané,” připomněl Petrův nástupce často zamlčovanou skutečnost. Pronásledovaní lidé nucení k migraci jsou následně “odříznuti od svých bohatých dějin a kultury”. V souvislosti s migrací však papež poukázal také na humanitární krize, které se – jak řekl – staly jakýmsi status quo. Konflikty na celém světě se stále více obracejí proti civilnímu obyvatelstvu, takže lidé jsou nuceni opouštět své domovy kvůli ničení infrastruktury.
Uprchlíci, migranti a běženci v původních, přechodných a cílových zemích trpí opuštěností bez možnosti zlepšit svoji životní či rodinnou situaci. Ještě horší je skutečnost, že jsou po tisících zadržováni na moři a násilím posíláni do detenčních zařízení, kde jsou vystaveni týrání a zneužívání. Mnozí jsou oběťmi obchodu s lidmi, sexuálního otroctví a nucených prací, sdíráni v ponižujících pracech bez spravedlivé mzdy. To všechno je netolerovatelné, ale dnes je to skutečnost, kterou mnozí záměrně přehlížejí!
Papež ocenil “slibné mezinárodní snahy”, mezi nimiž zmínil dva Globální pakty o uprchlících a migraci a kriticky se naopak zmínil o nedostatku politické podpory a o státech, které se “vyhýbají své odpovědnosti a svým závazkům”.
Renovace mezinárodní finanční architektury
Nynější krizi označil za příležitost pro OSN. Vybídl k “opětovnému zvážení ekonomických a finančních institucí, jako je brettonwoodský systém” a k prosazení ekonomického modelu, který podpoří lokální rozvoj, investuje do školství a infrastruktury. Zopakoval také svůj apel z velikonočního poselství Urbi et Orbi na “snížení či dokonce odpuštění” dluhu, zatěžujícího rozpočty nejchudších zemí.
„Nová etika předpokládá, že si uvědomíme nutnost uzavření daňových rájů, zabráníme daňovým únikům a recyklaci peněz, o které je společnost okrádána, a vyzveme důležité státy, aby hájily spravedlnost a obecné dobro více než zájmy nejmocnějších nadnárodních firem“. Toto je příhodná doba pro renovaci mezinárodní finanční architektury.
Spojitost klimatické a sociální krize
Dále se papež František obrátil k otázce klimatických změn a – jak často zdůrazňuje – s ní souvisejícím problémem sociální krize, chudoby a exkluze. Připomněl “nebezpečnou situaci v Amazonii”, apeloval na integrální přístup k jejímu řešení a varoval před zatěžováním budoucích generací problémy, které zapříčinily předchozí generace. Na druhé straně rovněž cenil všeobecné zvýšení vnímavosti pro ekologické problémy.
Apel na ochranu dětí a dostupnost vzdělání
Zvláštní pozornost věnoval papež “ničivému dopadu krize Covid-19 na děti”. Zmínil nárůst násilí na nejmenších, včetně jejich zneužívání a rozmachu pedopornografie, ale také další jevy, které nemají na první pohled kriminální ráz.
Miliony dětí se kromě toho nemohou vrátit do školy. Za této situace v mnoha částech světa hrozí nárůst dětské práce, vykořišťování a zneužívání dětí, dětské podvýživy. Mezinárodní instituce a některé státy navíc podporují potraty jako jednu ze „základních služeb“ v rámci humanitární pomoci. Je smutné pozorovat, nakolik je pro určité lidi jednoduché a výhodné popírat existenci života jako řešení problému matky i nenarozeného dítěte, které je naopak možné a nutné řešit. Snažně proto prosím státní představitele, aby věnovali výjimečnou pozornost dětem, kterým jsou upírána základní práva a důstojnost, zejména právo na život a vzdělání.
Papež připojil v tomto kontextu výrok pákistánské aktivistky a držitelky nobelovy ceny míru, která před pěti lety před valným shromážděním OSN připomenula, že „dítě, učitel, kniha a tužka mohou změnit svět”.
Podpora rodiny a ženy
S odkazem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, apeloval papež také na přehodnocení přístupu k rodině.
Příliš často se však rodina stává obětí ideologických kolonialismů, které ji činí zranitelnou a nakonec u mnoha jejích členů – zejména těch nejbezbrannějších, tedy dětí a starých lidí – vedou k vykořenění a osiřelosti. Rozklad rodiny se projevuje v sociálním rozštěpení, které zabraňuje snahám o potírání společných nepřátel. Nastal čas, abychom překontrolovali své cíle a zasazovali se o ně.
Mezi tyto cíle zahrnul papež podporu ženy. Zejména vybídl k důraznějšímu postupu v úsilí o vykořenění zvrhlých praktik- otroctví, obchodování s lidmi, násilí, vykořisťování a ponižujícího jednání – které – jak dodal – “neponižují jen ženy, nýbrž celé lidstvo, spoluvinné kvůli svému mlčení a absenci konkrétních činů”.
Otázka odzbrojení
Pane předsedo, Musíme se dotazovat, zda je možné účinně naložit s největšími hrozbami míru a bezpečnosti, tedy chudobou, epidemiemi a terorismem, jestliže závody ve zbrojení, včetně jaderného, nadále plýtvají cennými zdroji, které by bylo lépe vynaložit ku prospěchu všestranného rozvoje národů a ochraně životního prostředí. Je nezbytné prolomit existující atmosféru nedůvěry, pokračoval papež František v poslední části promluvy k valnému shromáždění OSN, věnované otázce odzbrojení a role této organizace. Zmínil součásnou krizi multulateralismu, jejíž závažnost násobí zbrojní soutěžení a zejména “jaderné zastrašování”. Papež proto označil za “navýsost důležitou” podporu mezinárodních právních nástrojů v oblasti jaderného odzbrojení, nešíření a zákazu jaderných zbraní. Připojil rovněž apel na trvalé příměří a zmírnění mezinárodních sankcí.
Náš válčící svět navíc potřebuje, aby se Organizace spojených národů stávala stále výkonnější laboratoří míru, což si žádá, aby členové Rady bezpečnosti, zejména ti stálí, jednali jednotněji a rozhodněji. V tomto ohledu je nedávné přijetí globálního příměří za stavu současné krize velice ušlechtilým opatřením, jehož trvalá aplikace se domáhá dobré vůle u všech zúčastněných. Opětovně poukazuji také na důležitost zmírnění mezinárodních sankcí, které některým státům ztěžují patřičnou péči o obyvatelstvo.
Příležitost vyjít z pandemie lepší
Na závěr se Petrův nástupce znovu vrátil ke krizi jako možnosti “promyslet budoucnost našeho společného domova” a vyjít z ní lepší.
Pandemie nám ukázala, že nelze žít jeden bez druhého, či, ještě hůře, jeden proti druhému. Spojené národy vznikly, aby propojovaly národy, přibližovaly je navzájem jako most. Vydejme se po něm, abychom problémy, které nyní prožíváme, ještě jednou proměnili v příležitost ke společnému utváření budoucnosti, jakou si přejeme. Kéž nám všem Bůh žehná, zakončil papež František videoposelství k valnému shromáždění OSN u příležitosti 75. výročí jejího založení.
Autor: Vatikánský rozhlas Datum: 26. září 2020 Foto: YouTube – papež František