„Přišel jsem za vámi, abych vám poděkoval za svědectví a složil hold lidem umučeným šílenstvím nacistického populismu,“ řekl papež František maďarské spisovatelce Edith Bruck, kterou v sobotu odpoledne osobně navštívil v jejím římském bytě.
Edith Steinschreiberová, uměleckým jménem Bruck, se narodila v roce 1932 v Tiszabercelu a vyrůstala v Tiszakarádu, v malé maďarské vesnici u slovenských hranic jako šesté dítě v chudé židovské rodině. Jako třináctiletá dívka byla v roce 1944 deportována do Auschwitz a odtud do dalších vyhlazovacích táborů Kaufring, Landsberg, Dachau, Christianstadt a nakonec do Bergen-Belsen, kde se v dubnu roku 1945 dočkala osvobození. Z koncentračních táborů se bohužel nevrátili její rodiče, bratr a další příbuzní. Po pokusu usadit se v Československu a posléze v roce 1948 v Izraeli odjíždí v roce 1954 do Itálie. Od té doby žije v Římě. Letos v lednu si papež František přečetl rozhovor, který poskytla u příležitosti Dne paměti vatikánskému deníku Osservatore Romano a její svědectví jej hluboce zasáhlo. Rozhodl se tedy, že se za ní vydá na osobní návštěvu, která se uskutečnila v sobotu 20. února v podvečer.
Svědectví o hrůze, kterou jako mladá dívka prožila, věnovala Edith Bruck celý svůj život. Požádali ji o to dva cizí lidé, s nimiž se setkala v koncentrančním táboře Bergen-Belsen: „Mluv o tom, neuvěří ti, ale pokud přežiješ, mluv o tom také naším jménem.“ Prosili ji naléhavě a ona slib dodržela. Pozoruhodným rysem jejích vyprávění však je světlo lidství a naděje, která nemizí ani v nejhlubší propasti hrůzy, v níž se ocitla jako dítě a která stála život velké části její rodiny. Když popisuje život v ghettu, kam byla s rodiči a sourozenci odvezena z venkovského domu, vzpomíná na člověka, který věnoval pronásledovaným celý povoz s proviantem. Při popisech práce na výkopech v Dachau vzpomíná na německého vojáka, který jí hodil ešus a na dně nechal trochu marmelády. Anebo jindy při čištění kuchyně pro důstojníky, připomíná kuchaře, kter7 se jí zeptal na jméno. „Mám hočičku ve tvém věku“, dodal a „při pohledu na moje právě trošičku povyrostlé vlasy vytáhl z kapsy hřebínek a věnoval mi ho. Pocítila jsem, že po dlouhé době stojím před lidskou bytostí. Hluboce mne dojalo to gesto, byl v něm život, naděje,“ popisuje Editha Bruck v rozhovoru pro vatikánský deník.
Nečekanou návštěvu papeže Františka vnímá jako „pozitivní šok“:
„Nedokázala jsem si něco takového představit. Když jsem ho uviděla ve dveřích, vstoupily mi do očí slzy. A on mě k sobě přitisknul. Oba jsme přetékali vnitřním dojetím. Nebylo možné zadržet emoce. Řekl mi: „Jsme bratři“. Připravila jsem pěkné křeslo s poštáři, na které papež usedl, a snědl koláč s ricottou. Pak jsem mu dala svoje básně, které se mu zalíbily. Všichni jsme byli jak omámení. Opravdu nepředstavitelné setkání. Zdržel se s námi téměř dvě hodiny. Vidět ho ve svém domě byl neuvěřitelný pocit. Byla jsem hluboce dojatá.“
Edith Bruck líčí poslední okamžiky vedle své maminky a vzpomínku na vojáka, který ji násilím odvlekl od skupiny těch, kdo mířili přímo do plynové komory. Vzpomíná na sestru, se kterou se navzájem podpíraly, a jak říká – jedna bez druhé by nepřežily.
„To všechno, co jsem prožila, nelze vypovědět ani vypsat v tiseceru knih. Není možné vystihnout všechnu tu bolest a vnitřní rozhořčení. Nelze to všechno dostatečně popsat, i když celý život nedělám nic jiného, vyprávím a píšu. Papež byl také hluboce zarmoucen nad nevinnými, kteří byli zničeni. Naděje však vždycky zůstává. I v té nejhlubší temnotě se objeví nějaké malé světélko. Bez naděje se nedá žít. V koncentračních táborech stačilo, že se na tebe Němec podíval lidským okem. Stačilo drobné gesto. Pouhý lidský pohled. Stalo se, že mi dali děravou rukavici, v ešusu nechali trochu džemu. V tom spočíval život. V tom je naděje.“
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: Vatikánský rozhlas Datum: 23. února 2021 Foto: screenshot YouTube – papež a Edith Bruck