Když jsem se v roce 1970 stal křesťanem na Bucknellově univerzitě, přicházelo do malé skupiny InterVarsity v prvních dvou letech mého působení v různých obdobích asi 5 až 15 lidí. V mém posledním ročníku se počet náhle zdesetinásobil. Mnoho lidí se stávalo křesťany.
Nebylo to jen před mobilními telefony a sociálními sítěmi, ale i před záznamníky. Nebyla žádná propagace. Nebyla žádná média. Slovo „hnutí“ jsme téměř nepoužívali. Neexistovala žádná koordinace, žádné výbory, nic.
Co se stalo?
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Po vystudování vysoké školy jsem se rozhodl, že chci jít sloužit, a tak šel jsem na Gordon-Conwellův seminář. Na podzim roku 1972 vyučoval církevní historik Richard Lovelace poprvé ve své kariéře kurz s názvem „Dynamika duchovního života“. Jednalo se o shrnutí jeho historického výzkumu o probuzení. Byl historikem probuzení a studoval probuzení. Kurz mě ohromil, protože do značné míry popisoval to, co jsem právě viděl na své univerzitní půdě.
SOUVISEJÍCÍ – Pastor Tim Keller prosí modlitby před další léčbou rakoviny
Ve 24 letech jsem nastoupil do služby a devět let jsem byl pastorem presbyteriánského sboru (PCA) v malém městě ve Virginii. Poté jsem odešel na Westminsterský seminář a pět let jsem tam vyučoval.
Probuzení přichází do New Yorku
V roce 1989 jsme odjeli do New Yorku založit presbyteriánský sbor Redeemer. Pět až šest měsíců poté, co jsme tam přijeli – od začátku roku 1990 do konce roku 1991 – se to stalo znovu. Viděl jsem do značné míry stejnou dynamiku jako na vysoké škole. Bylo to stejné.
Náš sbor vyrostl uprostřed Manhattanu v době, kdy se lidé kvůli kriminalitě stěhovali do jiných částí. Neměli jsme žádné členy. Začínali jsme od nuly. Bylo to těžké místo pro začátek, a přesto se církev během dvou let rozrostla na zhruba 1 000 lidí, kteří navštěvovali bohoslužby.
Dnes jsem lepší kazatel než tehdy; není to tak, že by k nám lidé přicházeli a hledali dobrého kazatele. Rozhodně jsme nebyli dobře organizovaní. Neměli jsme velký personál. Co se dělo? Myslím, že to bylo to, čemu se říká „probuzení“.
Jak nedefinovat probuzení?
Existují různé definice. Jednou z nich zní: probuzení je období mimořádně energického evangelizačního úsilí.
Byl jsem Yankee, který se v sedmdesátých letech přestěhoval na jih Spojených států. Byl jsem mladý – bylo mi 24 let – a byl jsem také relativně nový křesťan, od mého obrácení uběhly teprve asi čtyři roky. Neměl jsem vůbec evangelikální zázemí, vyrůstal jsem v hlavní luteránské linii. Proto mě překvapilo, když jsem přijel na jih a viděl jsem, že kostely inzerují „Probuzení: 21.-27. dubna“. Říkal jsem si: „Jak to mohli udělat? Jak vědí, že se to stane od 21. do 27. dubna? A co je špatného na 28. dubnu?
Druhý přístup k probuzení by se dal nazvat letničním přístupem. Letniční charismatický přístup – pravděpodobně dominantní přístup v celosvětové církvi – zahrnuje růst církve obecně, ale zejména zdůrazňuje mimořádné dary Ducha svatého.
Jak definovat probuzení: 3 prvky
K definici probuzení jsem dospěl na základě četby historie, četby Bible a vlastních zkušeností. Duchovní oživení není něco, co dělají lidé, ani mimořádné zjevení Ducha svatého. Skutečné probuzení je zintenzivnění běžného působení Ducha svatého.
Běžným výsledkem práce Ducha svatého vede k obrácení, ujištění víry a posvěcení. Když se tato práce zintenzivní v celé církvi, denominaci, městě nebo zemi, nastane probuzení.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: Timothy Keller Zdroj: The Gospel Coalition Datum: 22. března 2023 Foto: Redeemer – Tim Keller